po út st čt so ne
  • Koncertní síň sv. Ducha Krnov, 26. 11. v 18.00

  • Městské divadlo Krnov, sobota 30. 11. v 18.00

  • Zamilovaný sukničkář

    Městské divadlo Krnov, úterý 3. 12. v 19.00

  • Koncertní síň sv. Ducha Krnov, 1. 12. v 19.00

  • Adventní trhy Krnov 2019

    Hlavní náměstí 1.–7. 12. 2019, 10.00–19.00

  • Koncertní síň sv. Ducha Krnov, 10. 12. v 18.00

  • Koncertní síň sv. Ducha Krnov, 14. 12. v 16.00

Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky

Kategorie:
Městské divadlo
Datum:
2019-11-05 19:00

Vstupné: 350/320 Kč, 50% sleva ZTP, děti a studenti

PŘEDPRODEJ: TIC Krnov, on-line lze vstupenky zakoupit ZDE

V rámci divadelního předplatného na rok 2019

Hraje: Slezské divadlo Opava

délka představení: 2 hod. 15 min. (2 přestávky)

Opera o zvířatech a lidech, o touze, zklamání i moudrém smíření s věčnou přírodou.

Příhody lišky Bystroušky patří k Janáčkovým nejlyričtějším a nejmelodičtějším operám. Prolínání světa lidí a zvířat přináší filozofii o koloběhu života přírody, které jsme součástí, pohled na vztah muže a ženy s prvky lyriky, humoru a ironie.

Leoš Janáček vytvořil operu o věčném koloběhu života, o touze, zklamání lidí a zvířátek, jejichž osudy se vzájemně prolínají v úsměvných, komických i tragických situacích na prahu své sedmdesátky. Námět našel v povídkách Rudolfa Těsnohlídka. Další inspirací byla jeho pozdní láska k mladé Kamile Stösslové. Tato geniální opera oslovuje vtipem, hravostí, emocemi, myšlenkovou hloubkou i životní filosofií široké spektrum publika na mnoha tuzemských i zahraničních operních domech.

Redakce Lidových novin v Brně se rozhodla pravidelně přinášet svým čtenářům kreslené obrázky s vtipným textem. Mezi oslovenými malíři byl i Stanislav Lolek (1873–1936), velký milovník přírody a původní profesí myslivec. Redaktor Bohumil Markalous objevil na návštěvě u Lolka kresby o zuřivém myslivci se zježenými vousy a prohnané lišce. Šéfredaktorovi Arnoštu Heinrichovi se obrázky líbily a pověřil spisovatele Rudolfa Těsnohlídka (1882–1928), aby k nim napsal doprovodné texty. Seriál Liška Bystrouška (původně se měla jmenovat Bystronožka, ale sazeč v tiskárně se spletl) vycházel v Lidových novinách od dubna do června 1920 čtyřikrát nebo pětkrát týdně. Brzy získal oblibu širokého publika a vyšel posléze i jako samostatná knížka.

Domácnost u Janáčků patřila k pravidelným čtenářům Lidových novin a skladatele kreslené příběhy zaujaly na popud hospodyně. O prázdninách roku 1921 si začal dělat náčrt scénáře nové opery o Bystroušce a pracovat na libretu. Z původních dvaceti tří kapitol seriálu jich vybral deset, zdůraznil svět zvířat a zmenšil množství vystupujících lidských postav a některé sloučil v jednu.

Těsnohlídkovo vyprávění končí svatbou Bystroušky a Zlatohřbítka. Janáček v příběhu pokračoval dál – Bystrouška v opeře prožije celý život a nakonec umírá. Také Revírník si na základě příběhu lišky v lese rekapituluje svůj život a cítíme jakési ztotožnění Janáčka s katarzí opery v oslavě života, který končí smrtí podle zákona přírody. Přípravy na komponování opery zahrnovaly i důkladné studium o životě lišek: Janáček si nechal od svého přítele, statkáře Ludvíka Junga z Hukvald, poslat zprávu o tom, kdy lišky dospívají, kolik mívají liščat, jak dlouho jsou březí a jak často vrhnou mladé. Při pobytech v Hukvaldech skladatel často vyrážel do lesa s hajným Sládkem, který vystopoval liščí doupě, a společně pozorovali skotačící mladé lišky.

Leoš Janáček (3. července 1854 Hukvaldy – 12. srpna 1928 Ostrava), hudební skladatel, pedagog, teoretik, folklorista, spisovatel, sbormistr, dirigent patří k nejvýznamnějším tvůrčím osobnostem 20. století. Studia absolvoval v Brně a později krátkou dobu v Praze, v Lipsku a ve Vídni. Mladý Janáček se během několika let stal výraznou osobností hudebního a společenského života v Brně jako ředitel kůru v bazilice na Starém Brně, pedagog, sbormistr a dirigent. Janáček zavedl v Brně tradici velkých vokálně orchestrálních koncertů, které byly v této době výsadou německé majoritní společnosti. Uvedl například Mozartovo Requiem, Beethovenovu Missu solemnis, či Dvořákovo Stabat Mater. Byl činný i jako klavírní virtuóz a organizátor komorních a symfonických koncertů. V roce 1881 založil varhanickou školu na vysoké úrovni. V letech 1920 až 1925 přednášel na pražské konzervatoři. Známé jsou jeho rusofilské sklony – byl předsedou Ruského kroužku, vedl kurzy ruštiny, navštívil třikrát Rusko (1896 a 1902), zasáhl do příprav ke všeruské výstavě v Petrohradě (1903) a svou dceru Olgu poslal na studia ruštiny do Petrohradu. Janáček byl členem České akademie (1912), Pruské akademie umění (1927), dopisujícím členem The School of Slavonic Studies v Londýně (1928), předsedou Klubu moravských skladatelů (1919), členem většiny významných českých hudebních spolků a korporací, konzervátorem hudebních památek atd. Jeho stěžejní díla získala ceny České akademie a Masarykova univerzita v Brně udělila Leoši Janáčkovi čestný doktorát filosofie (1925) jako jednu z nejvyšších poct za celoživotní dílo.

Generačně se Janáček řadí k A. Dvořákovi, Z. Fibichovi a k veristovi G. Puccinimu, ale jeho hudební styl nese také prvky skladatelů 20. století A. Schönberga a I. Stravinského.

 

Městské divadlo Krnov od 1. 9. 2019 nabízí novou službu „NÁKUP VSTUPENEK PŘES INTERNET“. Přečtěte si všeobecné obchodní podmínky.

Při nákupu vstupenek vyčkejte, až se Vám zobrazí potvrzení o celé transakci, nejenom o zaplacení na Go-Pay! Při předčasném opuštění stránky Vám vstupenka nepřijde a zůstane v reklamačním fondu Go-Pay. Při kontrole v divadle je možno předložit vstupenky vytištěné nebo je ukázat na displeji chytrého telefonu.

 

 
 

Powered by iCagenda