po út st čt so ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31

Městské muzeum se připojilo k projektu Objevuj památky.

Projekt funguje jako společná platforma, která představuje potenciálním návštěvníkům památky napříč ČR bez ohledu na jejich zřizovatele a provozovatele. Turista na jednom webovém portálu objevujpamatky.cz doplněném o dvě sociální sítě (facebook a Instagram) a v jedné brožurce najde vše důležité o zapojených objektech, včetně novinek a aktuálních akcí.

 

 

Příznivý ohlas měly na sociálních sítích příspěvky, které v době uzavření výstavních prostor blíže představovaly vybrané exponáty z depozitářů Městského muzea v Krnově. Pracovníci muzea se proto rozhodli, že umožní veřejnosti prozkoumat tyto artefakty i formou stálé expozice. Vedoucí muzea, PhDr. Ľubica Mezerová k tomu říká: „Z více než 20 000 položek uschovávaných v depozitářích krnovského muzea, jsme pro veřejnost vybrali 107 předmětů, které nebývají často vystavovány, ale bylo by škoda na ně zapomenout. Výběr je různorodý, od vybavení venkovských sídel, přes připomenutí řemeslnické a cechovní historie města až po krnovské sportovní střelce. Zajímavou součást expozice tvoří i připomínka pánského recesistického spolku Schlaraffia, jehož krnovská pobočka, tzv. „říše Carnovia“ vznikla v roce 1906 a ve městě působila až do roku 1938. Vystaveno bude spolkové žezlo, listiny, zpěvníky, odznaky, i spolkový prapor.“

Pánský spolek Schlaraffia vznikl v roce 1859 v Praze a pojmenovaný byl podle kouzelné země hojnosti z německých pohádek, kde pečení holubi létali lidem až do úst a její obyvatelé byli do jednoho lenoši. A protože lenost šlechtila, všichni se stali šlechtici. Celé dny pilně zaháleli, pili pivo a oslavovali nádhery života. Tato dnes téměř neznámá německy hovořící společnost, do které ale patřili i Češi a Židé, si kladla za cíl ochraňovat a podporovat umění, humor a pěstovat přátelství. Postupně se z Prahy rozšířila do celého světa a na mnoha místech stále existuje. Schlaraffové (také Sassové, Sassen) se mezi sebou častovali žertovnými jmény s parodickým podtextem, hovořili a psali zvláštní směsí staré němčiny a latiny, jejich devízou bylo In Arte Voluptas (V umění (je) rozkoš), jako božstvo uctívali ducha Uhu (Výra) a na svých shromážděních nosili barevné šaškovské cípaté čepičky, k nim ladící pláště a široké, zpravidla přes pravé rameno nošené, velkostuhy (šerpy) sloužící stejně jako čepičky k připínání vyznamenání, která si navzájem udělovali. Na pravidelných zasedáních (Sippung) se vždy dobře jedlo a pilo, zpívalo, recitovalo a přednášelo. Vybojovávala se rétorická klání a o humor nebyla nouze. Ten však nesměl urážet a vážná témata jako politika a náboženství byla zcela zapovězena, stejně jako, až na výjimečné události, účast žen.

Flemmichova vila, 19. 9. – 16. 11.

Vstupné: 30/15 Kč, sleva 50 % pro ZTP a držitele Senior pasu

Výstava o vývoji cukrářského řemesla, sladkostí a historii cukráren v Českých zemích 

Vernisáž výstavy proběhne v pátek 18. 9. v 17.00 hod.

Na nové sladké výstavě si přijde na své každý návštěvník. Dospělí se seznámí s nejoblíbenějšími a nejvyhledávanějšími cukrárnami a výrobnami cukrovinek v prvorepublikovém Československu, děti mohou obdivovat nápaditost a rozdíly dřívějších a dnešních sladkostí, nebo se pousmát nad ručním strojem na zmrzlinu. 

Dobu zašlých časů připomíná stylizovaný interiér historické cukrárny, obchodu i výrobny, se zásobníky na kávu, dózami plných bonbonů a zákusky vytvořenými podle časopisů z 30. let 20. století. 

Seznámíme vás s ukázkami mnohdy již zapomenutých cukrářských nástrojů, jako jsou raznice a formy na bonbony nebo tvořítka dříve oblíbených sněhových koulí. Obdivovat můžete dobové bonboniéry i reklamní materiály. Mimo to uvidíte ještě mušle na zmrzlinu, kameninové formy na želé bonbony, originální krabice na dorty, historické plechovky, skleněné zásobníky na bonbony, cukrářský výuční list a pracovní knížku a seznámíte se i s příběhem prvorepublikového cukráře Novotného, který si jej sám sepsal a je doplněn rodinnými fotografiemi.

Návštěvníci získají také přehled o historii čokolády, marcipánu, perníku, zmrzliny nebo dortů, stejně jako o vývoji cukrářského řemesla v Čechách a na Moravě. Na doplnění pro Vás zaměstnanci Jihomoravského muzea přichystali také několik zajímavostí o znojemských historických cukrárnách a s nimi zákonitě propojených kavárnách, a to včetně dobových fotografiích, z nichž možná doposud žádné neznáte.

Nebojte se kalorií a přijďte ochutnat atmosféru dob dávno minulých. Jsme si jisti, že si po výstavě dáte i něco sladkého na zub, třeba v nedalekých cukrárnách!

Autoři výstavy jsou: MgA. Jan Maroušek, Mgr. Petr Lukas / Brno

Flemmichova vila 28. 8. – 1. 11.

Vstupné: 30/15 Kč, sleva 50 % pro ZTP a držitele Senior pasu

výstava fotografií z projektu sběru dobových snímků v ČR a PL

Výstava navazuje na první část, která je formou panelů umístěna ve Smetanových sadech a v zahradě Flemmichovy vily. Sběr a digitalizace fotografií proběhly v rámci projektu Umění v pohraničí, který realizovala partnerská kulturní střediska z Krnova a polského Prudniku. Jak připomíná manažerka projektu Eva Čechová: „Právě fotografie z rodinných archívů pomáhají návštěvníkům nejen poznat a připomenout si náš kraj i život v něm v průběhu několika předchozích dekád, ale také zmapovat aktivity jeho obyvatel a postupný vývoj až do dnešní podoby.“

Časově výstava pokrývá fotografie od počátku 20. století až do současnosti. Vedoucí muzea Ľubica Mezerová k výstavě říká: „Prostřednictvím reprodukcí starých fotografií výstava připomíná nejen situace, ale i stavby, které již nepotkáme. Místní pamětníci tak mají jedinečnou šanci zavzpomínat a mladší návštěvníci si mohou zkusit představit, jak to ve městě i ve společnosti vypadalo. Výstava byla připravena ze skenů fotografií, které nám poskytli obyvatelé Krnovska. Fotografie byly digitalizovány a majitelům vráceny. Našli se i tací, kteří fotografie Městskému muzeu Krnov podarovali, za což jsme jim neskonale vděčni, protože tím následují tradici, která trvá ve městě již od vzniku městského muzea.“ 

Projekt Umění v pohraničí je realizován a spolufinancován v rámci programu přeshraniční spolupráce INTERREG V-A Česká republika – Polsko, v rámci Fondu mikroprojektů Euroregionu Praděd.