Počátky města
Mezi nejpopulárnější témata z historie Krnova patří bezesporu problematika vzniku města Krnova. Přestože odborná literatura se k této otázce v posledním desetiletí vyjádřila několikrát, a to dosti „definitivním“ způsobem, prvopočátky Krnova coby města stále budí velkou pozornost. Nehledě na to, že mezi laickou veřejností celou záležitost komplikuje nedostatečná reflexe nejnovější literatury a silné lpění na starších názorech o počátcích Krnova. Mohli bychom pochopitelně jen krátce odkázat na nejnovější literaturu a strohý fakt, že Krnov získal městská práva nejpozději před 11. 4. 1253. Přínosnější i poutavější však bude pojednání o tom, jak to bylo s jinými názory na vznik Krnova, kde se vzalo výročí 700 let města Krnova roku 1969 a proč již odborníci datum 1279 nepovažují za tolik relevantní.
Kdy přesně si obyvatelé Krnova, zejména právoplatní měšťané, začali pokládat otázku po stáří a původu města, již nepochybně nezjistíme. Je však dosti možné, že se tak začalo dít někdy v průběhu 16. století, zejména v jeho druhé polovině či ke konci, nebo počátkem 17. století. Rozmach vzdělanosti a knižní kultury, naplno proudící již i městským prostředím, k tomu vytvářel příhodné podmínky. Navíc, různé kroniky a památné knihy se tehdy těšily značné oblibě jak v celém Českém království,1 tak dokonce lokálně. Jenže jak samotným autorům těchto spisů a kronik, tak nezřídka rovněž jejich zadavatelům – panovníkům, šlechticům, či dokonce městům, šlo daleko více než o skutečnou historickou věrohodnost v prvé řadě o (sebe)prezentaci a prosazování svého politického programu, přičemž vážnosti donátora měla dodávat jeho co největší starobylost. To ostatně v očích dobové společnosti, ať již té urozené či neurozené, taky velmi dobře fungovalo. A přestože všechna tato díla bývají dodnes vysoce hodnocena pro svůj kulturní přínos, v žádném případě je nelze posuzovat dnešními měřítky kritické historické vědy, s níž neměla vůbec nic společného.
Již jsme nakousli, že zadavateli historických spisů a kronik byla i města. Právě ta byla na moravskoslezském pomezí hlavními politickými a kulturními hegemony – ať již se jednalo o Krnov, Hlubčice a zejména Opavu. Není tak divu, že poptávka po kronikách přišla v našem regionu z městského prostředí.
V Hlubčicích vznikly redakcí tamějšího městského písaře Daniela Arnolda Letopisy města Hlubčic (Annales Oppidi Leobschyzensis).2
V Opavě šli ještě dále, neboť se rozhodli přijmout služby vyhlášenějších autorů. I zde se nejdříve prosadil „domácí“, písař Jindřich Polan z Polandorfu, původem z Gdaňsku, který se v Opavě usadil roku 1553 a s pomocí písemných materiálů Opavy sepsal tzv. Opavskou kroniku, ačkoliv to nebyla kronika v pravém slova smyslu.3 Jindřich Polan z Polandorfu své dílo však nestihl dokončit, a tak se opavští konšelé obrátili koncem 16. století na jiného autora, Abrahama Hosemanna.
Excerpta Josefa Zukala z Opavské kroniky označované jako Fürstenštejnská kronika podle místa posledního uložení na zámku Fürstenštejn (dnes Książ nedaleko Walbrzychu v Dolním Slezsku). Jejím autorem byl nejspíše opavský městský písař Jindřich II. Polan z Polandorfu. Krom toho, že se jednalo o nejstarší pramen svého druhu v našem regionu, můžeme se jen dohadovat, zda neobsahovala také údaje týkající se Krnova. Originál je nezvěstný od konce 2. světové války, dochovaly se pouze výpisky pořízené Zukalem.
1 Blíže k historiografické produkci v době předbělohorské viz Kutnar, F.: - Marek, J.: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. Praha 2009, s. 70–91. Dále také stručněji např. Vorel, P.: Velké dějiny zemí Koruny české VII. 1526–1618. Praha 2005, s. 324–327, 379–380.
2 Prix, D.: A4.1 Daniel Arnold. Annales Oppidi Leobschyzensis (Letopisy města Hlubčic). In: Šopák, P. a kol.: Paměť Slezska. Památky a paměťové instituce českého Slezska v 16. až 19. století. Opava 2011, s. 61–62.
3 Čapský, M.: Vévoda Přemek Opavský (1366–1433). Ve službách posledních Lucemburků. Olomouc – Opava 2005, s. 16–19. Velmi pravděpodobné je, že Opavskou kroniku uspořádal až jeho syn Jindřich II. Polan z Polandorfu.
6 Prix, D.: 2.1. Počátky města. In: Kolář, F. – Prix, D. – Zezula, M. (eds.): Krnov – historie archeologie. Ostrava 2015, s. 10–33, ke vzniku Krnova zejména s. 11–16.
Část 2
Abraham Hosemann, humanistický intelektuál narozený roku 1561, se po univerzitních studiích a smrti svého otce živil jako literát a básník. Sepisoval zejména moralistní a filozoficko-teologická díla, nemalou pozornost však věnoval také historickým spisům. Právě svými historickými pojednáními Nova chronologia austriaca a Genealogia Austriaca si získal náklonnost císařského dvora, neboť v nich nastínil kontinuitu habsburské dynastie s franckými králi. Za odměnu obdržel titul císařského historiografa.1 Hosemann nelenil a nabízenou příležitost dokázal zužitkovat beze zbytku. Rozesílal listy s nabídkami svých služeb, v nichž zdůrazňoval svůj titul i údajnou odbornou erudovanost. A zakázky na sebe nenechaly dlouho čekat. Pro řadu měst se totiž stalo otázkou jisté prestiže, aby jim jejich dějiny sepsal „císařský historiograf“, navíc konšelé slezských měst, téměř bez výhrady protestanté, spatřovali v zadání zakázky císařskému historiografovi výtečný způsob vyjádření loajality k panovníkovi, který je přitom nic nestál, rozuměj, z politických a náboženských hledisek. O Hosemannovi je známo, že sepsal dějiny 13 slezských měst.2 Vladimír Blucha uváděl, že mezi Hosemannova díla patřily také Dějiny města Krnova.3 Ostatní autoři, Ernst Königer, Heinrich Schulig či Martin Čapský Dějiny Krnova neuvádějí, jednoznačně však připomínají Dějiny města Opavy, čili Cronica der löblichen, uralten, vornehmen und berühmbten Stadt Troppau, která sice nikdy nakonec nevyšla tiskem, dochovala se však v opisech dodnes.4 Hosemannovy kroniky slezských měst byly sepisovány podle jednoho ústředního vzoru, dle nějž byla oblast Slezska kolonizována kolem roku 300 římskými a franckými osadníky. U Opavy krom toho všeho přišel Hosemann s tím, že její počátky lze klást do roku 936 a jejím zakladatelem byl římský král Jindřich I. Ptáčník ze saské dynastie.5 Samozřejmě že vyjma citací množství dobových a některých středověkých dokumentů se Hosemannova díla naprosto vymykají hlediskům věrohodné a objektivní dějepisné práce, což však v předbělohorské době nikomu nevadilo, ani zadavatelům samotným. Jak tomu tehdy bylo v Krnově, nám prozatím není známo. Nicméně výše zmíněná problematika má s Krnovem souvislost, jak později uvidíme.
Co se ohledně Krnova samotného dodnes dochovalo, či není nezvěstné, je nevelké množství zápisů memoriálního charakteru, zpravidla ze 17. století, které však zaznamenávaly události související s třicetiletou válkou. Jedním z mála obsáhlejších, a zároveň poněkud šířeji zaměřených spisů je kronika minoritského konventu v Krnově, uložená dnes ve fondu Minorité Krnov v Zemském archivu v Opavě, neboli Protocollum historiae conventus ordinis minorum conventualium Carnoviae in Silesia.6 První, úvodní část pojednává na pěti a půl foliích o dějinách města Krnova, poté následuje druhá část přinášející historii krnovského kláštera řádu minoritů. Na deskách je uvedeno datum 1836, nicméně samotné zápisy prozrazují, že byly sepisovány již v 18. století a v 19. dokončeny. Celá kronika je sepsána spíše heslovitě, a byť je zde patrná snaha o chronologické řazení, místy jsou události a data uváděny zpřeházeně. Krom toho, některé záznamy jsou téměř analistické, čili, jsou uvedená jen velmi strohá základní data. V každém případě je však tato kronika pozoruhodná, už jen tím, že je nejstarším prozatím dochovaným a známým pramenem svého druhu vzniknuvším v Krnově a historii města alespoň částečně reflektující. Pro nás by byl pochopitelně zajímavý její úvod, na jehož počátku se jeden z vícero neznámých pisatelů vyjádřil ke vzniku města Krnova. Učinil tak však dosti vágně v několika větách, které velmi výmluvně prozrazují, že ani pisatel řádků o počátcích Krnova nic nevěděl. Jako první konkrétní datum je ale uveden rok 1082 a údajná zmínka o existenci radnice v Krnově.
Kronika konventu minoritů v Krnově, uložená v současnosti v Zemském archivu v Opavě v archivním fondu Minorité v Krnově zůstává prozatím nejstarší známou a dochovanou písemností memoriálního charakteru týkající se Krnova.
1 Čapský, M.: Vévoda Přemek Opavský… c. d., s. 20.
2 Čapský, M.: Vévoda Přemek Opavský… c. d., tamtéž.
3 Blucha, V.: Město mezi dvěma řekami. Krnov 2007, s. 23.
4 Čapský, M.: Vévoda Přemek Opavský… c. d., s. 20.; Čapský, M.: A4.3 Abraham Hosemann. Chronica der löblichen, vornehmen und berühmbten Stadt Troppau. In: Šopák, P. a kol.: Paměť Slezska. Památky a paměťové instituce českého Slezska v 16. až 19. století. Opava 2011, s. 64.
5 Čapský, M.: Vévoda Přemek Opavský… c. d., s. 20–21.; Čapský, M.: A4.3 Abraham Hosemann. Chronica der löblichen, vornehmen und berühmbten Stadt Troppau. In: Šopák, P. a kol.: Paměť Slezska. Památky a paměťové instituce českého Slezska v 16. až 19. století. Opava 2011, tamtéž.
6 ZA v Opavě, Minorité Krnov 1533 – 1948, inv. č. 144.
Část 3
Kronika konventu minoritů v Krnově prakticky dodnes zůstává ojedinělým pramenem svého druhu vzniknuvším v Krnově, jak jsme zmiňovali v předchozí kapitole. Se zmínkami o nejstarších počátcích Krnova se však v průběhu 18. století a počátkem 19. století doslova „roztrhl pytel“. Roku 1739 bylo v makovici levé (městské) věže děkanského a farního chrámu sv. Martina nalezeno několik dokumentů.1 Jedním z nich byla listina, která obsahovala údajné privilegium německého krále Jindřicha I. Ptáčníka, který nechal vystavět město Krnov, a to na místě, kde dosáhl vítězství nad Maďary. Datována byla přitom do 27. května 926. V druhém dokumentu byla již výše citovaná zmínka o existenci radnice v Krnově již roku 1082. V zápisech krnovského měšťana Ignáce Klementa, který žil v letech 1820–1870 v domě (dnes již neexistujícím) staré čp. 238 na Horním náměstí, se naopak uvádělo datum 27. května 936. Třetím zdrojem byla modlitební kniha Anny Schmidt z roku 1809, babičky krnovského stavitele Karla Mihatsche. V ní byl pro změnu označen jako letopočet založení Krnova rok 932. Čtvrtým pramenem se stala Kronika města Opavy, čili Chronik der alten und neuen Zeit Troppau´s, oder Troppau und seine Merkwürdigkeiten Erasma Kreuzingera z roku 1862. V ní je možno se dočíst, že roku 926 založil německý král Jindřich I. Ptáčník město Krnov. Shrneme-li tedy všechny tyto zdroje, spojuje je fakt, že Krnov údajně založil německý král Jindřich I. Ptáčník, a to roku 926, popřípadě 936 na místě, kde zvítězil nad Maďary.
Starodávně se tvářící písemnosti kladoucí počátky Krnova hluboko do 10. století byly velmi lákavé, v polovině 19. století však oprávněně vzbuzovaly pochybnosti akademicky proškolených středoškolských profesorů či přímo profesionálních historiků. Zakladatel moderní kritické historiografie v rakouském Slezsku, Gottlieb Biermann zmiňuje ve svém díle Geschichte der Herzogthümer Troppau und Jägerndorf z roku 1874 výše zmiňovanou listinu a založení Krnova 27. 5. 926 cituje pouze v poznámce a dává poměrně jednoznačně najevo svou nedůvěru.2 Naopak krnovský středoškolský profesor Julius Pleban údajné privilegium z roku 926 zcela opomíjí a v pasáži, v níž hovoří o existenci města snad již ve 12. století, připomíná listinu s údajem o existenci radnice roku 1082, dodává však, že listina, ač pozoruhodná, není příliš spolehlivá.3 Obdobně jako Pleban, také další středoškolský profesor, který vzal na svá bedra sepsání populárně naučného díla o Krnovu a Krnovsku, Heinrich Schulig, zmiňuje dokumenty kladoucí vznik Krnova do roku 926 a existenci radnice v našem městě již v roce 1085 pouze v poznámce a vyslovuje jim ještě menší důvěru než Pleban.4 Již před Schuligem zaměřil svou pozornost na problematiku veškerých krnovských privilegií Emil Rhezak. Svůj poměrně rozsáhlý příspěvek Regesten über die Rechte und Freiheiten der Bürger der Stadt Jägerndorf publikoval roku 1905 a jako první uvádí privilegium z roku 926. Avšak, regest této listiny ukončil Rhezak poměrně výmluvnou větou: „Viele Geschichtsforscher bezweifeln die Echtheit dieses Dokumentes (Hodně historiků zpochybňuje pravost tohoto dokumentu).“5 Poté se již po obou údajně nejstarších zmínkách po počátcích města Krnova poměrně slehla zem. Nicméně mezi obyvatelstvem Krnova patrně obě fantaskní listiny stále silně rezonovaly, to by totiž mohl být důvod, proč se k nim ve dvou pojednáních roku 1926 vrátil krnovský historik Ernst Königer.6 Samozřejmě, že důvěryhodnost obou privilegií zcela vyvrátil. Otázkou zůstávalo, kde má údaj 926, popř. 936, svůj prvopočátek. A zde měli všichni výše citovaní autoři naprosto jasno a jednomyslně se shodovali. Zcela smyšlený letopočet 926 a založení Krnova německým králem Jindřichem I. Ptáčníkem nepřinesl nikdo jiný než Abraham Hosemann ve své kronice města Opavy.
Jeden z dochovaných opisů z poloviny 18. století rukopisu díla Chronica der löblichen, vornehmen und berühmbten Stadt Troppau Abrahama Hosemanna. Stalo se podkladem pro pozdější autory, mimo jiné kroniku Opavy od Erasma Kreuzingera, a ačkoliv bylo věnováno primárně Opavě, právě odtud byl vzat údaj o založení Krnova již roku 926, popř. 936.
1 Blucha, V.: Město mezi dvěma řekami. C. d., s. 23.; Kober, E.: Jägerndorf – 1000 Jahre alt!. Jägerndorfer Ländchen, 1936 (roč. 10), č. 11, s. 101.; Königer, E.: Eine Alt – Jägerndorfer Turmknopfinschrift. Jägerndorfer Ländchen, 1926 (roč. 1.), č. 10, s. 78.
2 Biermann, G.: Geschichte der Herzogthümer Troppau und Jägerndorf. Teschen 1874, s. 85–86.
3 Pleban, J.: Der Jägerndorfer Schulbezirk. Jägerndorf 1887, s. 98.
4 Schulig, H.: Ein Heimatbuch für die Bezirke Jägerndorf und Olbersdorf. Troppau 1923, s. 200.
5 Rhezak, E.: Regesten über die Rechte und Freiheiten der Bürger der Stadt Jägerndorf. Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Österreichisch Schlesiens, 1905/6 (roč. 1), s. 115.
6 Königer, E.: Eine Alt – Jägerndorfer Turmknopfinschrift. Jägerndorfer Ländchen, 1926 (roč. 1.), č. 10, s. 78–80.
Část 4
Zajisté bychom očekávali, že tím se problém údajného založení Krnova roku 926, popř. 936 Jindřichem I. Ptáčníkem uzavřel. Jenže... to bychom podcenili sílu mýtů. V třicátých letech 20. století totiž v Krnově sílily snahy o přípravu oslav tisíciletého (!) výročí vzniku Krnova. Profesionální historici v Krnově tehdy napnuli všechny síly, aby hrozící faux pas odvrátili, a byli nakonec úspěšní.1 Magistrát Krnova vskutku připravované oslavy 1 000 let města Krnova odvolal. Dodejme, že Krnované v tom nebyli sami. Magistrát města Opavy roku 1936 taktéž velmi vážně uvažoval o oslavách tisíc let Opavy na základě Hosemannovy kroniky, a rovněž zde dokázali odborníci blamáži zabránit.
Tímto můžeme definitivně uzavřít problematiku fantaskních počátků města Krnova vycházejících ze smyšlených zdrojů. V případě problematiky počátků Krnova jsme však teprve na počátku, další si povíme až příště.
Zdroje:
Biermann, Gottlieb: Geschichte der Herzogthümer Troppau und Jägerndorf. Teschen 1874.
Blucha, Vladimír: Město mezi dvěma řekami. Krnov 2007.
Čapský, Martin: Vévoda Přemek Opavský (1366–1433). Ve službách posledních Lucemburků. Olomouc – Opava 2005.
Čapský, Martin: A4.3 Abraham Hosemann. Chronica der löblichen, vornehmen und berühmbten Stadt Troppau. In: Šopák, Pavel a kol.: Paměť Slezska.
Památky a paměťové instituce českého Slezska v 16. až 19. století. Opava 2011, s. 64.
Kober, Ernst: Jägerndorf – 1000 Jahre alt!. Jägerndorfer Ländchen, 1936 (roč. 10), č. 11, s. 101–102.
Königer, E.: Eine Alt – Jägerndorfer Turmknopfinschrift. Jägerndorfer Ländchen, 1926 (roč. 1.), č. 10, s. 78–80.
Kutnar, František: - Marek, Jaroslav: Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. Praha 2009.
Pleban, Julius: Der Jägerndorfer Schulbezirk. Jägerndorf 1887.
Prix, Dalibor: A4.1 Daniel Arnold. Annales Oppidi Leobschyzensis (Letopisy města Hlubčic). In: Šopák, Pavel a kol.: Paměť Slezska. Památky a paměťové instituce českého Slezska v 16. až 19. století. Opava 2011, s. 61–62.
Rhezak, E.: Regesten über die Rechte und Freiheiten der Bürger der Stadt Jägerndorf. Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Österreichisch Schlesiens, 1905/6 (roč. 1), s. 112–135.
Schulig, Heinrich: Ein Heimatbuch für die Bezirke Jägerndorf und Olbersdorf. Troppau 1923.
Vorel, Petr: Velké dějiny zemí Koruny české VII. 1526–1618. Praha 2005.
ZA v Opavě, Minorité Krnov 1533–1948, inv. č. 144.
Krnovský profesionální historik Ernst Königer se na stránkách jedenáctého čísla desátého ročníku časopisu Jägerndorfer Ländchen roku 1936 velmi důrazně vymezil proti mýtu o založení města Krnova roku 926, popř. 936 s poukazem, že prazdrojem této legendy je kronika města Opavy Abrahama Hosemanna.
1 Kober, E.: Jägerndorf – 1000 Jahre alt!. C. d., s. 101–102.
