po út st čt so ne
5
12
19
26

Významný den ČR – Den vzdělanosti

výročí vydání zakládací listiny Univerzity Karlovy v roce 1348

Akt založení vysokého učení v Praze v sobě spojoval reprezentační i dynastické zájmy a pražská univerzita byla na dlouhá desetiletí první korporací tohoto typu na sever od Alp a na východ od Rýna. Motivy německého a českého krále Karla IV.  zřejmě poháněly zkušenosti z pobytů ve Francii a severní Itálii, druhou motivací Karlova konání byla velmi pravděpodobně tendence posílit postavení Českého království v rámci Svaté říše římské.

Socha císaře Karla IV. ze staroměstského průčelí Staroměstské mostecké věže. Panovník je zobrazen s charakteristickým úklonem, jenž byl patrně důsledkem úrazu z roku 1350.

Klíčovým momentem pro vznik univerzity byl velmi dobrý vztah Karla IV. k tehdejšímu papeži Klimentovi VI., který byl vzniku vysokého učení v Praze nakloněn, nadšené ohlasy se ale ozývaly i z domácího prostředí. Prvopočátečním zakládacím aktem pražské univerzity lze považovat listinu Klimenta VI. z 26. ledna 1347, jíž pražskému vysokému učení poskytl práva obvyklá na existujících univerzitách. Zároveň papežská listina udělila vznikající pražské univerzitě statut plnohodnotné čtyřfakultní univerzity složené z artistické, právnické, lékařské a teologické fakulty. Skutečným zakládacím počinem, bez něhož by univerzita nebyla uvedena v život, byla Karlova listina ze 7. dubna 1348. Zakladatelské úsilí dovršilo vydání tzv. eisenašského diplomu 14. ledna 1349, který Karel IV. vystavil z titulu německého panovníka.

Vzácné stříbrné pečetidlo (typář) pražské univerzitní obce z druhé poloviny 14. století, které v roce 1940 zachránili čeští vlastenci před nacisty.

Přestože výuka byla zahájena již v roce 1437 v augustiniánském klášteře sv. Tomáše na Malé Straně, byl rozvoj univerzity pozvolný. Teprve založení Karlovy koleje roku 1366 zintenzivnilo její činnost. Pro univerzitu byla také klíčová podpora tehdejšího arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Mimo jiné se zasadil o vypsání sbírky roku 1352, která umožnila zakoupení prvních majetků univerzity, jejichž výnosy zajišťovaly každodenní chod instituce.

Detail postavy pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic na deskovém obraze Kladské madony. Právě pražský arcibiskup patřil k důležitým podporovatelům univerzity v jejích počátcích.

Karel IV. se sice v některých případech zasloužil o příchod některých vyučujících, jejich materiální zajištění ovšem rovněž pocházelo z církevních prebend, Karel sám se evidentně dalšímu chodu a rozvoji univerzity tolik nevěnoval. Byl to naopak jeho syn a následovník, který svými kroky rozvinul podporu univerzity, když na konci 70. let 14. století založil Václavovu kolej a dále zlepšoval její hmotné postavení. To se záhy odrazilo ve velkém nárůstu její návštěvnosti. Ta kulminovala v 70. a 80. letech 14. století, a ačkoliv poté nastal určitý pokles, až do odchodu německých mistrů a studentů roku 1409 byla Pražská univerzita jednoznačně nejnavštěvovanější středoevropskou univerzitou.

Vyobrazení z plánu z roku 1740 zachycující gotickou podobu tří univerzitních kolejí.