Pavel NÁVRAT (*13. 03. 1921 – †03. 05. 2010)

herec, loutkoherec – ochotník, tlumočník, historik, loutkář, malíř, básník, textilák, turista a průvodce krnovskými výstavami, od jehož narození uplynulo 100 let.

Jen málokterý z krnovských pamětníků prožil tolik významných historických událostí na vlastní kůži jako Pavel Návrat. V Krnově působil od roku 1949. Roku 1953 spoluzaložil divadelní spolek Krnováček. V ochotnickém divadle ztvárnil přes šedesát hlavních rolí, v loutkovém minimálně tři stovky. Je držitelem celé řady ocenění. O pozoruhodné šíří jeho zájmů svědčily i další koníčky, k nimž kromě malování a psaní poezie patřila i turistika.

Pavel Návrat se narodil v rodině s deseti sourozenci. Pochází z německo-polské oblasti, která byla ve 20. letech minulého století přiřazena k tehdejšímu Československu. Rodiče měli nadále německé občanství, ale jejich syn se už narodil jako československý občan. Otec byl strojní zámečník, matka pracovala ve Frankfurtu nad Mohanem v hadrárně. Navštěvoval pouze české školy a vždy se cítil Čechem.

V roce 1938 se vyučil holičem, maskérem, vlásenkářem. Po záboru Československa dostal automaticky německé občanství, protektorátní orgány třetí říše ho v roce 1941 poslaly ho na východní frontu. Jako radista, spojař a později jako zdravotník skončil až třicet kilometrů před Moskvou, kde ho zasáhly střepiny do plic a do nohy. V roce 1943 skončil v sanatoriu v Drážďanech, kde navíc onemocněl skvrnitým tyfem, částečně ochrnul. Měl štěstí a vyléčil se, byl přeškolen na zdravotníka a do roku 1944 zde pracoval jako výpomoc při koupelích, pracoval u rentgenu, masíroval nemocné.

V roce 1944 se musel znovu vrátit do armády, sloužil jako saniťák v Rize a později v Lipavě. V roce 1944 zažil bombardování Minsku. Když se plavil na lodi v pobřežních vodách nedaleko litevských hranic, byla jeho loď potopena a Pavel Návrat strávil tři hodiny v ledové vodě, než ho polomrtvého vylovili. Kapitulace Německa ho zastihla ve Štětíně. Do vlasti se z Ruska vrátil až v roce 1949. Hned první týden se přistěhoval do Krnova. V textilních Závodech Stanislava Kostky Neumanna v punčochárně začínal jako dělník, později zde byl manipulant, mistr a skladník až do svého důchodu.

Od dětství měl rád divadlo. Poprvé stanul na prknech v sedmi letech 28. října 1928 při příležitosti desátého výročí republiky.

Pavla Návrata jsme všichni znali, patřil a patří ke kulturní historii města Krnova.

Jeho zajímavé životní osudy jsou zmapovány i v rámci projektu Paměť národa.