Vila je zapojena do 3. ročníku celostátního propagačního projektu prezentujícího nestátní kulturní a technické památky, který se věnuje jak tipům na výlety, tak aktualitám na objektech. (bližší informace získáte po kliknutí na logo vlevo).

Vilový objekt na Hlubčické ulici si nechal v letech 1914 - 1917 zbudovat jako rodinné sídlo místní textilní továrník Theodor Flemmich. Neoklasicistní rezidenci projektoval vídeňský architekt Otto Prutscher. Vilová stavba byla pojata jako symetrické kubické těleso, završené valbovou střechou s trojúhelníkovým štítem. Objemově rozvinuté průčelí rozčlenily kanelované lezény a výplně s geometrickou či figurální dekorací, odvozenou z poloviny 19. století. Inspirace Hoffmannem je patrná zejména v interiérech – obzvláště u haly s dřevěným schodištěm, s níž jsou další vnitřní prostory důmyslně vizuálně propojeny. Přízemní patro se zimní zahradou sloužilo k reprezentačním účelům, byla zde umístěna např. vstupní hala, pánský pokoj, lovecký pokoj apod. První patro bylo využíváno rodinou majitele domu pro soukromé účely – jednalo se hlavně o ložnice. Provozní místnosti jako kuchyň a prádelna byly umístěny v suterénu. V každé místnosti, ať už to byla vstupní hala, jídelna, pánský pokoj, pracovna, pokoje manželky a dcery, ložnice, chodby nebo dokonce schodiště, se nalézal kompletní inventář, který byl pro celou místnost krajně specifický. Na realizaci interiérových prvků se podílely především uměleckořemeslné dílny Wiener Werkstätte, jmenovitě keramik Michael Powolny a severočeské sklárny, přičemž Prutscher sám navrhl i sklenice, porcelán či jídelní příbor. Architekt Otto Prutscher se s největší pravděpodobností podílel i na tvorbě okolního areálu vily, tvořeného vstupním objektem areálu, dříve využívaným pro hospodářské účely, dále garáží a skleníkem s pozoruhodnou konstrukcí a výtopným systémem.

vídeňský architekt Otto Prutscher

Rodina továrníka Theodora Flemmicha obývala vilu několik let, žena Theodora Flemmicha v ní žila i poté, co Theodor Flemmich 23. 1. 1926 zemřel. Vzhledem k tomu, že nejstarší Flemmichova dcera Gertrud měla za druhého manžela Hermanna Larische, přešel částečný dědický podíl na vile také na rodinu Larischů, nejvýznamnější textilní rodinu ve městě. Prozatím není známo, jak dlouho dědici Flemmicha vilu užívali, ani jaké byly osudy vily za války. Víme, že patrně od roku 1948 zde město Krnov tři roky ubytovávalo osm rodin a v letech 1951–2003 sloužil celý komplex budov se zahradou potřebám kojeneckého ústavu. Byly zde umisťovány děti ve věku do 3 let, které byly buď rodičům odebrány, nebo se jich rodiče sami zřekli. Těžkou zkouškou pro celý areál byly povodně v roce 1997, kdy řeka Opava zatopila celý areál až do výšky 2,20 metrů. Škody dosáhly částky 1 400 000 korun, areál se  však podařilo obnovit. Počet dětí v ústavu však postupně klesal až na 25, a tak se od roku 1999 jednalo o dalším využití Flemmichovy vily a přilehlých budov. Pro účelnější využití v areálu začaly kromě ústavu fungovat i jesle. Po vzniku krajů kojenecký ústav provozoval a vlastnil Krajský úřad Moravskoslezského kraje, který provoz ústavu ukončil pro jeho nerentabilitu 31. prosince 2003. Po jednáních mezi městem Krnovem a Moravskoslezským krajem nakonec celý areál Město získalo bezúplatným převodem pod podmínkou, že bude využíván k nekomerčním účelům. Od původního záměru na zřízení jeslí a mateřské školy bylo na jaře roku 2006 ustoupeno a roku 2007 byly zahájeny přípravy pro využití Flemmichovy vily jako kulturního centra a spolkového domu.

První  předzvěstí budoucího využití vily se stal „Den otevřených dveří“ ke konci prosince 2007, kdy měla patrně poprvé v historii vily možnost její prohlídky široká veřejnost, která toho také poměrně bohatě využila. Flemmichovu vilu dostalo do správy Městské informační a kulturní středisko Krnov (MIKS Krnov) a vila se stala jedním z jeho středisek. O využití vily se však MIKS Krnov dělil s občanským sdružením Flemmichova vila, které využívalo podkrovní místnosti pro přednášky a svou spolkovou činnost. Svou činnost Flemmichova vila pod hlavičkou MIKSu zahájila 28. 4. 2008 vernisáží k výstavě „Dlouhé safari z Opavy do Keni“ týkající se opavské rodačky Joy Adamsonové. Následně přibyly koncerty pořádané na zahradě vily vždy v letním období za příznivého počasí, výstavy moderního umění místních i celostátních umělců, své fotografie zde vystavovala například Sára Saudková, i muzejní výstavy – několik jich uspořádalo další ze středisek MIKSu – Městské muzeum v Krnově, mající tehdy své sídlo i výstavní prostory ve vile na Zacpalově ulici 1. Zahrada vily však byla kupříkladu v červenci roku 2008 využita pro promítání letního kina na 16 mm formátu a jak v zahradě, tak v prostorách vily byly časté rovněž akce pro děti a mládež, hojně se ve vile odbývaly různé arteterapeutické činnosti a cvičení. Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem v Ostravě zde také proběhl  za účasti i zahraničních odborníků dvoudenní seminář o využití starých továrních objektů. Řada akcí se konala v prostorách Flemmichovy vily i v rámci projektů, které byly MIKS Krnov schváleny jak krajem, tak především česko – polskými euroregionem Praděd – výstavy a vernisáže, přednášky, semináře, různé výtvarné dílny, arteterapie a jiné, zaměřené na širokou veřejnost, nejvíce však na mládež, seniory a rodiny s dětmi. Vile se ale podařilo přilákat i nemalé množství turistů, kteří využívali možnost prohlédnout si tento architektonický klenot. Vnitřní vybavení vily bylo buď odvezeno posledními soukromými majiteli vily, či v neuspořádané době na konci druhé světové války a krátce po ní ní zničeno či rozebráno, zachovány naštěstí zůstaly stavební prvky.

Přestože objekt prošel určitými dílčími opravami a úpravami, vila stále nutněji potřebovala rekonstrukci. Navíc se Město Krnov rozhodlo po zisku budovy bývalého Dělnického domu o provedení změn týkajících se MIKS Krnov, včetně muzea. Ředitelství MIKSu spolu se všemi jeho středisky i s Městským muzeem bylo přestěhováno z vily na Zacpalově ulici do uvolněných prostor po internátě SZŠ – SPgŠ v Dělnickém domě, kde také funguje již od roku 1948 současné kino Mír 70. Flemmichova vila tak měla být využívána jako výstavní prostory muzea. Na základě projektu Krnova a polských Hlubčic s názvem: „Česko-polská kulturně-turistická základna Głubczyce – Krnov“ tak mohla být zahájena rekonstrukce a modernizace Flemmichovy vily v Krnově. V říjnu roku 2010 došlo k bleskovému vyklizení vily a od 31. 10. 2010 se její prostory veřejnosti načas uzavřely. Cílem rozsáhlých stavebních úprav exteriéru i interiéru vily bylo navrácení původního vzhledu této kulturní památce. Rekonstrukci za devět milionů korun podpořil dotací Evropský fond pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce 2007-2013 ČR-PR a státní rozpočet. Dotace pokryly devadesát procent nákladů. Na konci června roku 2011 byla vila předána městu, které ji vrátilo do užívání Městskému informačnímu a kulturnímu středisku Krnov. V současnosti prostory vily  využívá Městské muzeum pro pořádání dlouhodobých i krátkodobých muzejních výstav, výtvarných výstav či realizaci lektorských programů. Kromě toho se zde pořádají česko – polské kulturní akce a jiné aktivity na podporu příhraničního cestovního ruchu.