po út st čt so ne
6
13
20
27

Flemmichova vila 11. 1. – 26. 3.

Vstupné 50/30 Kč, snížené vstupné platí pro děti, studenty a seniory nad 65 let

Fotografování 10 Kč

otevřeno denně mimo pondělí od 9.00 do 16.00 hod.

Vernisáž výstavy proběhne v úterý 10. 1. v 16.00 hod. za účasti autorů

Výstava připravená Oblastním muzeem v Chomutově ve spolupráci se Spolkem přátel Hanse Kudlicha e. V. připomene 200. výročí narození tohoto úvalenského rodáka ve třech částech. První popisuje životní peripetie člena rakouského Říšského sněmu, jeho aktivity v revolučním roce 1848 i samotné předložení návrhu zákona na zrušení poddanských vztahů (včetně roboty a desátků). Ve druhé části se návštěvníci seznámí s literaturou o Hansi Kudlichovi a část třetí se věnuje památníkům „Osvoboditele sedláků“ v České republice, Rakousku, Německu a USA. 

Hans Kudlich (25. října 1823 Úvalno – 11. listopadu 1917 Hoboken) byl lékař a rakouský politik německé národnosti ze Slezska. Do dějin vešel jako osvoboditel sedláků, neboť během revolučního roku 1848 podal v rakouském Říšském sněmu návrh na zrušení poddanství. Po porážce revoluce žil ve švýcarském a americkém exilu.  

Bližší podrobnosti naleznete v článku Ladislava Martikána z Deníku ZDE, nebo na stránkách spolku Patreon ZDE

 

Flemmichova vila 4. 2. 2023 – 2. 4. 2023

Vstupné 50/30 Kč, snížené vstupné platí pro děti, studenty a seniory nad 65 let 

otevřeno denně mimo pondělí od 9.00 do 16.00 hod.  

Vernisáž výstavy proběhne v pátek 3. 2. v 17.00 hod. za účasti autora. 

Výstava prací známého opavského výtvarníka 

Poetické až snové vidění podhorských vesniček a městských zákoutí, teplá škála barev a magické vnitřní světlo plné hladivé energie - to je malíř Ondřej Kočár. Jeho současná tvorba je námětově obohacena o romantické dívčí portréty umocněné vkomponováním květinových motivů a obrazy hledajícími autorovu vnitřní odpověď na základní otázky zrození, bytí, lásky, věčnosti… Hledá vyšší hodnoty lidského bytí. Snaží se za světem skutečným nalézt cestu k světu mystickému, věčnému, ke všeočišťujícímu světlu. 

Narodil se 1. února 1964 v Opavě. Vystudovat stavební průmyslovku a po maturitě absolvoval Pedagogickou fakultu v Ostravě. Na univerzitě se zabýval malbou, grafikou a jinými výtvarnými technikami. Od roku 1987 má na svém výtvarném kontě několik desítek samostatných výstav v různých městech republiky a také mnoho kolektivních výstav. Jeho obrazy jsou umístěny v soukromých galeriích a tvoří součást soukromých sbírek v Česku, Belgii, Dánsku, Finsku, Francii, Holandsku, Kanadě, Německu, Rakousku, Rusku, Švédsku, USA i na Slovensku. Jeho otec Vladimír Kočár je také známý výtvarník. 

Flemmichova vila 7. 4. – 25. 6. 2023 

Vstupné 50/30 Kč, snížené vstupné platí pro děti, studenty a seniory nad 65 let  

otevřeno denně mimo pondělí od 9.00 do 17.00 hod.  

Výstava tkaných záložek, etiket, kalendářů, znaků a dalších strojově tkaných stuhařských výrobků z největší soukromé sbírky zapsané do České knihy rekordů. 

Na výstavě se představí soubor tkaných záložek a stuh ze soukromé sbírky pana Herberta Köglera. Tato ojedinělá kolekce, zapsaná do České knihy rekordů, obsahuje výhradně české stuhařské výrobky. Je dokladem a oceněním práce mnoha odborníků klasické člunkové stuhařské výroby. 

Pan Kögler svou sbírkou oceňuje práci mnoha dřívějších i dnešních ještě žijících odborníků klasické člunkové stuhařské výroby, z nichž mnozí měli svou práci také za koníčka a tím se jim podařilo vytvořit z dnešního pohledu pozoruhodné výrobky, a to i bez dnes již neodmyslitelné počítačové a jiné běžně dostupné techniky. Soukromá sbírka, která je jednou z největší v Evropě, potěší i oko textiláků v současné době. 

Informace ze serveru rozhlas.cz:

Herbert Kögler z Ústí nad Orlicí s textilem spojil svůj život. Pochází z vážené rodiny stuhařských mistrů a také dnes, už jako sběratel, v tradici pokračuje. 

Koníčkem Herberta Köglera je úzký textil, který se běžně označuje také jako stuhařina. Jedná se o výrobu vzorovaných stuh žakarovým tkaním. Jsou to záložky do knih, sportovní nebo firemní znaky a nášivky, ale také mnoho dalších výrobků úzkého textilu, který má šíři 8 mm až 10 cm. 

„Jsem skutečně rád, že moji rodiče, Anton a Kateřina Köglerovi, ve mně vychovali lásku k výrobě žakarových stuh,“ říká Herbert Kögler. „Otec Anton, absolvent Stuhařské textilní školy ve Šluknově, pracoval u prvorepublikové pražské firmy Šmolka v Praze, kde mimo jiné tkal i podkladovou stuhu pro jednu ze šerp prezidenta Masaryka, a to i s použitím nitě z pravého zlata. Za svého dlouholetého pobytu v Rumunsku pak navrhoval a tkal všechny podkladové stuhy pro šerpy rumunského krále Karola.“ 

Třiaosmdesátiletý Herber Kögler vystudoval orlickoústeckou textilní průmyslovku a ve svém životě pracoval v mnoha tkalcovských provozech. Tkané záložky začal sbírat v roce 1963. Dnes je Herbert Kögler držitelem tří českých rekordů. Jeho kolekce, která obsahuje přes 2600 záložek a dalších výrobků úzkého textilu, je bezkonkurenční a v České republice ojedinělá, přečíst si o ni můžete v České knize rekordů. 

Sbírka Herbert Köglera obsahuje tkané vánoční a novoroční gratulace, často opatřené také podpisem ředitele konkrétního podniku nebo firmy. Dále jsou to tkané vstupenky na ples, novoroční suvenýry Radia Praha či bývalé vývozní společnosti textilu Centrotex. Mnoho tkaných výrobků směřovalo na export, proto ve sbírce najdeme například tkané krajiny Norska. 

Velké zastoupení ve sbírce mají samozřejmě záložky a nášivky s krajinnými scenériemi naší republiky, tkané kalendáře z let 1957 až do současnosti, záložky s tématikou výročí měst nebo firem. Vzácností ve sbírce jsou určitě z pravého hedvábí utkané záložky s portréty státníků včetně presidentů Masaryka, Beneše a císaře Františka Josefa I. Součástí sbírky jsou i utkaní papežové, etikety prvorepublikových krejčovských salonů, prvorepublikové gratulační záložky do knih a prvorepublikové smuteční stuhy. 

Stuhařská textilní výroba není většinové populaci moc známa. „Bohatostí sortimentu předčí stuhařský průmysl nejedno odvětví. Vždyť málokdo si uvědomuje, že stuhy provází člověka od narození až po smrt. Generaci dříve narozených od povijanu po smuteční stuhy na věncích a kyticích,“ vysvětluje Herbert Kögler. 

Zakladatelem stuhařské výroby v Čechách byl v první třetině 18. století Nikolaus Römisch z obce Lipová u Šluknova, který si toto řemeslo osvojil ve Švýcarsku. „Stuhařské výrobě se dařilo nejvíce v severní pohraniční oblasti Čech, a to v nejsevernější části šluknovského výběžku, kde následně docházelo k přirozenému propojení generací zkušených německých a českých tkalců,“ dodává sběratel. 

„Výrobky, které jsou součástí mojí sbírky, byly převážně vyrobeny v n.p. STAP, stuhy a prýmky, Vilémov u Šluknova, a to v tkalcovnách ve městech Velký Šenov, Mikulášovice a Vilémov u Šluknova. Srdcem přípravy výroby byli kreslíři Václav Hynajs a Anna Weberová.“ upřesňuje Herbert Kögler. 

„V menším množství byly exponáty vyrobeny v závodě Stuha Dobruška, na Střední průmyslové škole textilní v Ústí nad Orlicí, na Střední průmyslové textilní škole v Jilemnici, na Vysoké škole strojní a textilní v Liberci nebo na textilní průmyslovce ve Svitavách. Moje sbírka obsahuje výrobky, které už dnes nedokáže nikdo v naší republice utkat, protože na to již neexistují stuhařské stavy,“ uzavírá sběratel Herbert Kögler.