významný výstavní počin – 130 let

Hospodářská, kulturní a společenská výstava uspořádaná roku 1891 na oslavu stého výročí první průmyslové výstavy konané v pražském Klementinu roku 1791, jako první průmyslová výstava na evropském kontinentu.

Původně byla plánována jako všeobecná zemská výstava, avšak pro bojkot německých podnikatelů v Čechách se stala přehlídkou rozvoje a vyspělosti českého průmyslu a české podnikavosti.

Za místo výstaviště byla vybrána Královská obora v Bubenči. Hlavními projektanty výstavy se stali Bedřich Münzberger a Antonín Wiehl, sadovou úpravu garantoval František Thomayer.

15. února 1890 se konala schůze Výkonného výboru, kde byl schválen vyrovnaný rozpočet výstavy s příjmy a výdaji ve výši 1 132 000 zlatých.

Dne 15. května 1891 byla výstava slavnostně zahájena za zvuků Dvořákových fanfár. Úvodní projev měl arcivévoda Karel Ludvík. Slavnostního otevření se zúčastnili ministři vídeňské vlády, místodržitel hrabě František Thun, maršálek kníže Jiří Lobkovic, poslanci zemského a říšského sněmu, představitelé české šlechty a podnikatelů.

Veškerou organizační a pracovní činnost na výstavě řídil Výkonný výbor, který reprezentoval výstavu navenek – vůči úřadům a jiným osobám. Předsedou Výkonného výboru byl Karel Max hrabě Zedtwitz. Výkonný výbor se v průběhu výstavy pracovně sešel 158krát a vyřídil za tu dobu 21 300 podání. V organizačně kritických obdobích a při významných událostech během výstavy zasedal výbor permanentně.

Návštěvníci jubilejní výstavy měli možnost seznámit se uceleně se stavem české průmyslové, zemědělské (rostlinné i živočišné) a lesnické výroby, s ovocnářstvím, vinařstvím, pivovarnictvím, včelařstvím a dalšími odvětvími českého hospodářství. Výstava obsahovala průmyslové expozice strojírenské, hornické, sklářské, keramické i průmyslové chemie. Část výstavy byla zaměřena na společenskou stránku života v Čechách: na zdravotnictví, zemské korporace a spolky, na výtvarné umění i archeologické vykopávky.

Plakát Vojtěcha Hynaise

Zařízení, pavilóny a atrakce:

• Vstupní brána se dvěma věžemi byla 18 metrů vysoká, ozdobená znaky čtyřiceti českých měst. Byla navržená architektem Antonínem Wiehlem. Dřevěná brána stála do roku 1952, kdy byla z bezpečnostních důvodů stržena.

• Areál čítal 106 číslovaných pavilonů a 4 nečíslované.

• Průmyslový palác  uzavíral hlavní výstavní třídu. Byl vyprojektován architekty Bedřichem Münzbergerem a Františkem Prášilem. K jeho stavbě bylo poprvé v dějinách české architektury použito montovaných železných konstrukcí. Stavbu provedla První českomoravská strojírna na stroje ve spolupráci se stavební firmou architekta Františka Víšky za 5 měsíců, a to během velmi nepříznivých povětrnostních podmínek. Železná konstrukce Průmyslového paláce vážila 800 tun. Ocelové oblouky měly rozpětí 38 m. Průmyslový palác byl otevřen 15. března 1891. Náklady na palác dosáhly 474 690 zlatých.

• Strojovna v zadní části výstaviště – objekt pro výstavu strojních expozic, dílo architekta Bedřicha Münzbergera. Měla železnou příhradovou konstrukci. Montáž provedla mostárna Pražské akciové strojírny. Náklady na stavbu dosáhly 100 000 zlatých. Strojní expozice ve Strojovně se hlavní měrou podílely na slávě jubilejní výstavy. Hlavními vystavovateli byly firmy Emil Škoda, Plzeň, Akciová strojírna (dříve Breitfeld), Daněk a spol., František Ringhoffer, První českomoravská továrna na stroje, Pražská akciová strojírna, dříve Ruston a spol. a elektrotechnický závod Františka Křižíka. V roce 1893 byla Strojovna rozebrána a prodána do Innsbrucku.
• Pavilón Zemského výboru Království českého s balustrádami a sochou Nadšení od Fr. Hergessela navrhl arch. Bělský.
• Pavilón pěti českých železáren ve stylu francouzské renesance - vystavovaly Poldina a Heřmanova huť v Kladně, válcovna teplická, huť Bessemerova a Rudolfova z Teplic, Montanní společnost a cementárna Králův Dvůr.
• Pavilón českých papírníků, ve stylu staroegyptského chrámu.

• Cukrovarnický pavilón – obsahoval klasickou oborovou expozici výrobních zařízení cukrovarnického průmyslu včetně výstavy konečných produktů. Před pavilónem byl několik metrů vysoký dřevěný model homole cukru.
• Šlechtické pavilóny se nacházely v tzv. panské čtvrti. Z šlechtických podnikatelských rodin vystavovali např. arcivévoda František Ferdinand d'Este, kníže Mořic Lobkovic, hrabě Jaromír Černín, hrabě Jan Harrach, hrabě Arnošt Silva Tarrouca, český místodržitel hrabě Thun, kníže Hanavský, hrabě Karel Buquoy. Ochutnávárny svých výrobků otevřel kníže Adolf Josef ze Schwarzenbergu, přičemž se v organizaci výstavy angažoval i jeho syn Jan Nepomuk. Pavilóny byly stylizovány do podob loveckých zámečků a lesních mysliven. Obsahovaly expozice z polního a lesního hospodářství, rybářství a těžby nerostů. Většinou byly doplněny dějinami rodů, někdy také zajímavými až excentrickými exponáty. Hrabě Černín například vystavoval zkrvavený oděv Viléma Slavaty, vyhozeného z okna Pražského hradu roku 1618. Pavilón Mořice Lobkovice byl po výstavě přesunut do Bíliny, kde stojí dodnes.
• Pavilón Antonína Reissenzahna prezentující holešovickou Reissenzahnovu ocelárnu.
• Pavilón c. a k. báňských závodů v Čechách
• Pavilón městské plynárny pražské – železná konstrukce s kupolí, navrhl architekt A. Stibral.
• Rybářský pavilón – dřevěná budova s pavlačemi ve stylu lidové chalupy s rybníčkem, projektoval Antonín Wiehl.
• Pavilón pro poštu, telegraf, telefon a policii – neorenesanční jednopatrová budova s psaníčkovými sgrafity. Návrh Antonín Wiehl.
• Zahradnický pavilón se skleníkem pro exotické rostliny, projektoval Antonín Wiehl.
• Křižíkova vodní fontána, rozkládající se za Průmyslovým palácem, byla bezesporu jednou z největších technických atrakcí výstaviště. Pomocí parního stroje byly nasvětlené barevné proudy vody vrhány až do výše 25 metrů.

• Balónová aréna – vedle příležitostných produkcí se slony a šelmami se zde vypouštěly balóny. Maxmillián Wolf zde provozoval upoutaný balón Kysibelka, který umožňoval třem vzduchoplavcům zhlédnout okolí výstaviště z výše až 300 metrů. Po havárii balónu byli do Prahy pozváni francouzští vzduchoplavci Eduard Surcouf, Louis Godard a Eugéne Taupin.
• Pavilón českých turistů  - v podobě gotické vyšehradské pevnostní brány Špička obsahoval diorama bratří Liebscherů představující bitvu o Karlův most mezi Švédy a studenty z třicetileté války. Dnes se tento pavilón nachází na Petříně a je v něm zrcadlové bludiště.

• Česká chalupa – výstava zaměřenou na český venkov. Architektonický návrh Antonína Wiehla. Tato etnografická expozice inspirovala řadu návštěvníků k jejímu napodobování a obecně k zájmu o předměty denní potřeby venkovského lidu.

• Pavilón Retrospektivní výstavy (též Pavilón královského hlavního města Prahy) - neorenesanční trojkřídlá budova s horním ateliérovým osvětlením a se dvěma dvorky, kterou na objednávku města Prahy navrhl architekt Antonín Wiehl pro přehlídku starožitností od pravěku po empír, včetně zbraní, zbroje a lidových památek. Dnes je v ní Lapidárium Národního muzea.
• Veliké množství menších pavilónů, stánků a atrakcí: Pavilón zemského výboru království českého, Pavilón Květena, Pavilón Měšťanského pivovaru z Plzně, Pavilón Živnostenské banky, Pavilón královského hlavního města Prahy, budova pro přidruženou mezinárodní výstavu, Papírenský pavilón.
• Vedle výstavních objektů byla na výstavišti celá řada restaurací a stánků:
  American Bar s černošskou obsluhou, Stánek kakaa a čokolády firmy Van Houten, čokoládovny Augusta Tschinkela, Gallyho balkánská vinárna, Choděrova plzeňská velkorestaurace, třeboňská pivnice knížete J.A. Schwarzenberga, turecká kavárna, amerikánská restaurace nebo japonská čajovna.
• Byly zprovozněny dvě nové pozemní lanovky (na Letnou a na Petřín), nová Petřínská rozhledna a Křižíkova elektrická dráha na Letné, první česká elektrická dráha.