Státní svátek ČR
Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje je připomínkou jejich příchodu na Moravu roku 863.
Křesťanství se do Velkomoravské říše, prvního státního útvaru západních Slovanů, k němuž se dnes hlásí zejména Češi a Slováci, a který měl jádro na Moravě, dostávalo již od počátku 9. století, avšak prostřednictvím misií pasovského biskupství. Vládnoucím elitám na Moravě křesťanství svým pojetím vyhovovalo, zároveň si však kníže i jeho družina uvědomovali neblahou úlohu kněží z Pasova spjatých s východofranskou říší. Kníže Rastislav (846 – 870) nalezl vpravdě šalamounské řešení, když poměrně vzdálenou Byzantskou říši požádal o vyslání věrozvěstů, kteří by na území jeho říše šířili křesťanství. Byzanci takovéto posílení jejího vlivu přišlo vhod a roku 863 přišli na Moravu bratři Konstantin (Cyril) a Metoděj.
Moravský kníže Rastislav přijímá byzantskou misii vedenou bratry Konstantinem a Metodějem. Přijetí křesťanské misie z Byzance christianizovalo Moravu, aniž by přitom Moravané ztratili svou identitu.
Sv. Konstantin (Cyril) a Metoděj, jak je zachytil iluminátor kodexu z 11. století.
Pocházeli ze Soluně, jejíž okolí bylo v té době silně osídleno jižními Slovany. Právě jejich dialekt oba bratři ovládali, bylo tak pro ně daleko snazší šířit novou víru mezi Moravany.
Spolu s tím dali zdejším Slovanům také písmo – hlaholici, která poměrně dobře odpovídala slovanskému jazyku.
Tzv. Assemaniho evangeliář, jeden z opisů Konstantinova překladu výňatků z evangelií, byl sepsán hlaholským písmem na pergamen v druhé polovině 10. století.
Ačkoliv se i přesto křesťanství nerozšířilo mezi Moravany přes noc, zapustilo dosti pevné kořeny, navíc díky působení Konstantina a Metoděje došlo k mohutnému kulturnímu povznesení Moravy.
Církevním střediskem Moravské říše a sídlem arcibiskupa Metoděje byl pravděpodobně chrámový komplex objevený archeology v lokalitě Sady u Uherského Hradiště. Hmotová rekonstrukce hlavního chrámu, v němž byl možná navíc pohřben i Svatopluk I.
Rekonstrukce vzhledu církevní stavby ve Starém Městě u Uherského Hradiště.
Rekonstrukce velkomoravského hradiště Pohansko.
Moravané se dokázali vřadit mezi „civilizované“ národy Evropy, aniž by christianizací ztratili svou identitu a byli asimilování, jako se to naopak stalo polabským a pobaltským Slovanům.
Územní vývoj Moravské říše.
