Státní svátek ČR
Den upálení Mistra Jana Husa roku 1415.
Jan Hus se narodil někdy mezi lety 1369–1372 v jihočeské vesnici Husinec nedaleko Prachatic do chudé venkovské rodiny, která se rozhodla nechat jej vystudovat na kněze. Po získání základního vzdělání pokračoval ve studiu na Karlově univerzitě, kde získal na artistické fakultě hodnost mistra, což byl tehdy vskutku vysoký titul, následně získal ještě titul bakaláře na teologické fakultě. Na kněze byl vysvěcen roku 1400 a od roku 1402 začal kázat v Betlémské kapli.
Pražská města se za vlády Lucemburků pozvolna počešťovala. Duchovním centrem českého obyvatelstva se od roku 1391 stala nově založená Betlémská kaple. Právě zde později horlivě kázal Jan Hus.
Jan Hus před posluchači na kazatelně v Betlémské kapli. Vyobrazení z doby po roce 1520.
Během svých studií se setkal se spisy anglického reformátora Wyclifa, které na něj udělaly hluboký dojem. Hus během svých kázání a univerzitních přednáškách rozvinul Wyclifovy myšlenky. Požadoval, aby se církev vrátila k tradici prvních křesťanů a očistila se od „lidských oprav“ provedených v průběhu staletí. Za jediný zdroj pravdy pokládal Bibli, a aby se pravdy v ní zjevené dostaly ke každému, psal své komentáře k Písmu česky. Bylo však otázkou času, kdy se Husem kázané názory dostanou do rozporu nejen s církevní mocí, ale dokonce i s mocí světskou. Zejména s církevními autoritami se Hus dostal do sporu již počátkem druhého desetiletí 15. století, přičemž vše komplikovalo papežské schizma. Brzy na to začaly Husovy názory vadit i králi Václavovi IV. Kostnický koncil svolaný na 1. 11. 1414 do Kostnice se pokusil vyřešit neblahé papežské schizma, a mimo to řešil i nepříjemné Husovo působení, kterému se mezitím v Čechách dostávalo stále širšího publika, a to nejen ze strany chudiny, ale i městských obyvatel a dokonce nižší i vyšší šlechty.
Město Kostnice ke konci 15. století.
Hus tak byl před kostnický koncil povolán, aby své názory obhájil, či odvolal. Hus do Kostnice dorazil již 3. 11., 28. 11. byl ale zatčen a uvězněn. Německému králi Zikmundovi bylo často vyčítáno, že se Husa nezastal, ač mu vydal bezpečnostní glejt na cestu do Kostnice. Zikmund by se tím ale protivil koncilu a zpochybnil by jeho autoritu, což by byla příliš vysoká cena za Husa. Zikmund jej tak obětoval. Hus dostal možnost vystoupit před koncilem až 5.–7. 6. 1415, možnost obhájit se ale nedostal, dovolit mu stavět se na odpor církevním dogmatům mohlo mít pro církev fatální důsledky. Celá situace prakticky neměla jiného řešení, než aby Hus buď odvolal, nebo byl prohlášen za kacíře. Hus odvolat odmítl, přestože mu byly jasné následky. 5. 7. 1415 tak byl Hus potupným obřadem odsvěcen, proklet a vyobcován z církve. Následujícího dne, 6. 7., byl za hranicemi města coby kacíř upálen.
Vyobrazení z kroniky Kostnického koncilu od Ulricha Richenthala. Zajetí Jana Husa. Ten je již pro lepší identifikaci namalován s posměšnou čepicí určenou kacíři.
Tzv. Martinická bible z roku 1430 obsahuje dosud nejstarší známé české vyobrazení upálení Jana Husa.
Vyobrazení z kroniky Kostnického koncilu od Ulricha Richenthala. Jan Hus je odsvěcen (horní vyobrazení) a jakou odsouzený kacíř je veden k hranici.
Vyobrazení z kroniky Kostnického koncilu od Ulricha Richenthala. Na horním vyobrazení upálení mistra Jana Husa, na dolním vyobrazení pacholci nakládají popel z Husova těla i hranice na dvoukolák, aby jej následně odvezli k řece Rýn a naházeli do jejích vod.
