28. 9. Státní svátek ČR – Den české státnosti
výročí zavraždění sv. Václava v r. 929.
Kníže Václav, nástupce knížete Vratislava, se narodil někdy mezi lety 890–895. Vlády se ujal zřejmě roku 925, kdy vládu definitivně převzal od své matky Drahomíry. Přestože nám legendy o jeho životě, vzniklé však se značným odstupem od doby jeho vlády, přinášejí obsáhlé informace a popisy o jeho skutcích a osobnosti, je na místě je brát s určitým odstupem. Nepochybné je, že se jednalo o na tu dobu velmi nadprůměrně vzdělaného člověka, a to i na to, že byl vládcem. Stejně tak nebude daleko od pravdy tvrzení, že za jeho vlády bylo v Čechách šířeno křesťanství a sám Václav byl zajisté velmi zbožným. Patrně někdy mezi léty 928–929 se podrobil německému králi Jindřichu I. Ptáčníkovi, kterému se zavázal platit ročně poplatek 120 volů a 500 hřiven stříbra. Historici se v názorech různí, většinou soudí, že by vývoj v případě setrvání Václava na knížecím stolci dospěl k tomu, že by Čechy byly daleko výrazně inkorporovány do německého království, někteří takový výklad popírají. Jisté je, že vstřícná politika vůči německému králi a zřejmě relativně nenásilná forma Václavovy vlády nevyhovovala jeho bratru, Boleslavovi. Ten jej nakonec nechal 28. 9., buď roku 929 či 935, ve Staré Boleslavi zavraždit. Sám se pak ujal velmi úspěšné vlády a dovedl český stát k ohromnému rozkvětu. Václav byl pak díky svému životu a smrti později svatořečen a stal se světcem, patronem a ochráncem nejen přemyslovské dynastie, ale také českého státu. Čechům a českému státu tak po smrti posloužil ještě více než za svého života. Jeho kult mimo jiné napomohl tomu, že si Češi i přes christianizaci uchovali svou identitu, a nikoliv náhodou měla řada českých knížat i králů z rodu Přemyslovců jméno Václav.
Rekonstrukce podoby hradiště Stará Boleslav, kde byl roku 1935 zavražděn kníže Václav.
Zavraždění sv. Václava. Vyobrazení z Wolfenbüttelského rukopisu Gumpoldovy legendy z 11. století. Rukopis nechala zhotovit manželka Boleslava II., kněžna Emma.
Svatý Václav v Emmině legendě z konce 10. století. Svatý Václav. Kopí a knížecí roucho zde symbolizují titul knížete, roli Svatého Václava – mučedníka, vyjadřuje mučednická koruna, kterou Václavovi z nebes klade na hlavu sám Kristus. Kněžna Emma v hlubokém předklonu před knížetem prosí za spásu sebe i tehdy ohrožené Přemyslovské dynastie.
Svatý Václav s palmou v ruce (vpravo) spolu se Svatým Vojtěchem (uprostřed) a Svatým Vítem coby patron pražské biskupské baziliky. Flores Bernardi, třetí čtvrtina 12. století.
Z předmětů, které sám Svatý Václav za svého života používal, připadá v úvahu vedle tzv. Svatováclavské helmy, také drátěná košile. Střih košile, velikost kroužků i technika jejich spojování by době života Václava odpovídaly.
