29. 9. 1571
Narodil se před 450 lety v Miláně, ovlivnil celou generaci umělců.
Caravaggio vlastním jménem Michelangelo Merisi (29. 9. 1571 – 18. 7. 1610), italský malíř působící v Římě, Neapoli, na Maltě a na Sicílii. Začal tvořit v duchu manýrismu, později měl velký vliv na formování barokního stylu. Caravaggio je jedním z hlavních představitelů temnosvitu a naturalismu v malířství 17. století. Jeho přínos spočíval ve větší realističnosti zobrazovaných mytologických a biblických postav, jejichž předobrazem byli prostí lidé jeho doby.
Jeho otcem byl stavitel Fermo Merisi, který pracoval v Caravaggiu, matka Lucia Aratori pocházela z místní zámožné rodiny. Dětství prožíval Caravaggio v Miláně. Když v roce 1576 vypukla epidemie moru, vrátila se rodina zpět do Caravaggia.
V roce 1584 nastoupil Caravaggio do učení v milánské dílně malíře Simona Peterzana, kde strávil čtyři nebo pět let. Dalších několik let strávil pravděpodobně ještě v Miláně a možná i v Benátkách. V roce 1591 nebo 1592 se objevil v Římě. Zde zprvu pracoval v dílně Giuseppa Cesariho. Michelangelo Merisi, který se podle obce, kde strávil dětství, začal zvát Caravaggio, dosáhl v Cesariho dílně prvních tvůrčích úspěchů svými obrazy zátiší a kytic. Jeho obrazy si postupně získaly pozornost římských znalců umění. Prvním jeho mecenášem se stal bratr jednoho z kardinálů, kněz Pandolfo Pucci, který mu poskytl stravu a přístřeší. Po čase však od Pucciho odešel a odstěhoval se ke svému příteli, malíři Grammaticovi. V roce 1595 namaloval obraz Extáze svatého Františka, který mu otevřel cestu do domu kardinála Francesca Maria del Monte. Ten stal se jeho nejvýznamnějším mecenášem.
Caravaggio byl známý pouliční výtržník. Po rvačce, kdy zabil protivníka a byl odsouzen k smrti, prchl do Neapole. Zde obdržel několik zakázek. V roce 1607 přesídlil na ostrov Malta, kde byl v červenci následujícího přijat do Řádu Maltézských rytířů. Z uměleckého hlediska představuje Caravaggiovo maltské období vrchol jeho tvorby. Během pěti měsíců namaloval obrazy s náboženskou a světskou tematikou, lišící se od všeho, co vytvořil do té doby. Po šarvátce se spolubratrem v roce 1608 byl uvězněn. Posléze se mu podařilo z Malty odplout na Sicilii, kde se usadil nejprve v Syrakusách a pak v Messině. I zde maloval. Koncem roku 1609 odjel do Palerma a odtud pokračoval opět do Neapole. V Neapoli namaloval své poslední obrazy. Rozhodl se vrátit do Říma, ale zemřel v přístavu Porto Ercole na ostrově Monte Argentario, který byl okupován Španěly.
Autoportrét
Chlapec s košíkem ovoce
Loutnista
Položení do hrobu
Povolání sv. Matouše
Věštkyně
