11. 11. Významný den ČR – Den válečných veteránů – výročí podpisu příměří, kterým v roce 1918 skončila 1. světová válka.
Ta sice začínala, či měla začít, jako lokální konflikt, jímž mělo Rakousko-Uhersko potrestat Srbsko za atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Jenže vzájemné spojenecké smlouvy evropských velmocí a některých dalších menších evropských států spolu s plány jednotlivých států vedly k tomu, že během několika dní vypukla prakticky celosvětová válka, během níž se bojovalo na třech kontinentech, tím hlavním však byla Evropa. Vzájemný střet evropské velmoci předpokládaly ostatně již delší čas. Rakousko-Uhersko překročilo svůj Rubikon 28. 7., kdy vyhlásilo Srbsku válku a o den později ostřelovalo již přes řeku Drávu Bělehrad. 1. 8. vyhlásilo Německo válku Rusku a již 3. 8 také Francii, když zároveň týž den vpadlo do Belgie poté, co o den dříve obsadilo Lucembursko. Vpád německých vojsk do Belgie vyvolal reakci Velké Británie, která vyhlásila 4. 8. válku Německu. 6. 8. vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Rusku a Srbsko Německu, 7. 8. Černá Hora Rakousku-Uhersku, 11. 8. Francie Rakousku-Uhersku a o den později mu ji vyhlásila také Velká Británie. Doposud nevídané divadlo se rozběhlo na plné obrátky. V prvních dnech si však málokdo za velkého nadšení dokázal představit, co válka přinese. Běžné byly pohlednice a ilustrace tvrdící, že „po žních“ budou vítězní muži doma, stejně jako ty, které předpokládaly snadné vítězství těch či oněch. Válka ale vůbec nebyla rychlá, nadto se vyznačovala ohromující brutalitou zejména na bojištích. Protáhla se až do podzimu roku 1918. Záhy po jejím vypuknutí se zapojilo na straně Trojspolku čili Centrálních mocností Turecko a později také Bulharsko. K Dohodě se naopak připojila později Itálie, Japonsko, Rumunsko, Portugalsko, některé jihoamerické státy a roku 1917 USA. To válku zcela rozhodlo ve prospěch Dohody, i přes zhroucení se Ruska roku 1917 a jeho vystoupení z bojů v březnu 1918. Jako prvnímu došly síly Bulharsku, které uzavřelo příměří již 30. 9. 1918, 28. 10. následovalo Turecko, 30. 10. Rakousko-Uhersko a jako poslední se vzdalo Německo 11. 11. 1918. Tím se toto datum zapsalo do dějin.
Obraz Johna S. Sargenta zachycující vojáky zasažené plynem patří k dílům barvitě líčícím hrůzy Velké války. Obzvláště v západní Evropě, a speciálně ve Velké Británii je výrazem hlubokého zásahu válečné mizérie a následné krize a rozčarování, které Británii zasáhlo natolik, že byla ochotna deklasovat svou pozici evropské a prakticky i světové mocnosti. S tím souvisela i dlouhá snaha vyhnout se hrozbě nové války. Šok Británie z Velké války se odráží v hluboké úctě Dne veteránů právě v této zemi. U nás se připomínka válečných veteránů teprve zabydluje.
Podpis dohody o příměří zachycený francouzským ilustrátorem. Zejména Francie si vychutnala pokoření svého velkého rivala – Německa, a svou pozici jedné z hlavních vítězných velmocí.
Oslava konce války v podání francouzského časopisu. I ve Francii se zanedlouho po nadšení dostavilo rozčarování a zklamání z celkového účtu vystaveného čtyřmi válečnými léty. A i ve Francii vzklíčil později strach z nové války ústící ve snahu se jí vyhnout.
