13. 11. 1521

Někdy v letech 1253–1255 povila českému králi Přemyslu Otakarovi II. Anna z Kuenringu nemanželského syna, který dostal jméno Mikuláš. Přemysl Otakar dosáhl u papeže uznání legitimity Mikuláše, Svatý otec však zároveň stanovil podmínku, že se Mikuláš ani jeho potomci nesmí stát českými králi. Aby svého syna zabezpečil, vykázal mu český král výnosy z Opavské provincie. Vnuk českého krále, a stejnojmenný Mikulášův syn Mikuláš, pak dostal Opavskou zemi v léno od českého krále Jana Lucemburského roku 1318. Tak vzniklo samostatné Opavské vévodství, které se stalo víc jak na jedno století základnou vedlejší větve Přemyslovského rodu.

Už další pokolení, tvořené čtyřmi bratry a čtyřmi sestrami, si však muselo Opavsko rozdělit na jednotlivé díly, aby byly ukojeny nároky každého z nich. To pro změnu položilo základy pro pozvolný vznik samostatného Krnovského knížectví. Odvrácenou stránkou byl pozvolný ekonomický a následovně i politický úpadek členů této dynastie. Zatímco Mikuláš I. a Mikuláš II., a ještě Jan I. Opavsko-Ratibořský i jeho syn Jan II. Železný spolu se svými opavskými příbuznými patřili mezi přední politické hráče českého království po celé 14. a první polovinu 15. století, úloha těch posledních byla již výrazně marginálnější.

Přímá opavská větev vymřela Přemyslem II. roku 1478, následovala hlubčická větev Janem Zbožným roku 1482, minsterberská větev přestala utvářet dějiny po roce 1493. Až počátkem 16. století, někdy roku 1510 či 1511 vyhasla smrtí kněžny Barbory také krnovská větev a teprve smrtí Valentina Hrbatého 13. 11. 1521 i větev Ratibořská. Víc jak 200 let po vymření hlavní, královské linie Přemyslovců.

Figurální iniciála z Knihy městských práv Hlubčic zobrazující Mikuláše II. Opavského, syna Mikuláše I. Opavského, jako rytíře s erbem Opavských Přemyslovců – děleným štítem s pravým červeným a levým stříbrným polem.

Novodobý odlitek jezdecké pečeti Mikuláše I. Opavského z roku 1289. Nemanželský syn českého krále Přemysla Otakara II. a Anny z Kuenringu se stal zakladatelem původně poměrně mocné dynastie ovládající důležité moravsko-slezské pomezí, na kterém vládla přes dvě století.

Rituálně zlomený meč posledního Přemyslovce Valentina Hrbatého, knížete ratibořského. Meč pochází z let 1480–1520. Nalezen byl při archeologickém výzkumu nekropole ratibořských knížat v kostele sv. Ducha dominikánského kláštera v Ratiboři v roce 1996. Meč byl položen na rakvi v oblasti hrudního koše, jílec s rukojetí se nacházel za rakví. Obřadní zlomení meče a jeho uložen k zemřelému jednoznačně demonstrovalo vyhasnutí této linie posledním mužským potomkem.

Rozdrobení Slezska na různá menší vévodství a území kolem roku 1475.