17. 11. Státní svátek ČR – Den boje za svobodu a demokracii
Výročí perzekuce českého studentstva v roce 1939 a zahájení sametové revoluce v roce 1989.
Ihned v den okupace českých zemí Německem, 15. 3. 1939, byla spuštěna gestapem důkladně připravená operace Gitter, během níž byla zatčena řada dopředu vytipovaných vlastenců a lidí pro režim potencionálně nebezpečných. Většina Čechů se se ztrátou samostatného státu nesmířila a počítala s tím, že v okamžiku vypuknutí války dojde v protektorátu k povstání a obnově státu. Válka se však vyvíjela pro protihitlerovské síly špatně. I tak se na území protektorátu rozmáhal odboj vyvíjející ilegální činnost. V prvních letech patřili mezi přední odbojáře vojáci zaniklé československé armády, do odboje však vstupovali muži i ženy prakticky všech profesí a vrstev národa. Tím hlavním, co je spojovalo, byla ochota obětovat i svůj život pro český národ a obnovu jeho samostatného státu.
V prvním roce okupace se český národ dokonce odvážil masových akcí. Nejvýznamnější se odehrála 28. 10. 1939, ve 21. výročí vzniku Československa. V Praze, v Brně a dalších městech tehdy došlo k masovým demonstracím, na což okupační moc reagovala vykolejeně a poslala německé policejní jednotky, které demonstrující rozháněly střelbou. Zabit byl dělník Václav Sedláček a smrtelně zraněn student medicíny Jan Opletal. Jeho pohřeb 15. 11. přerostl v novou, tentokrát pokojnou demonstraci. Okupační správa však reagovala velmi brutálně, v noci na 17. 11. byla řada vysokoškolských studentů pozatýkána, 9 studentů bylo bez soudu pro výstrahu ještě ten den zastřeleno a české vysoké školy byly uzavřeny. Byl to jen počátek postupu okupační moci proti českému národu, který skončil až s osvobozením našeho území v květnu 1945...
Právě na památku těchto událostí byl den 17. listopadu vyhlášen Mezinárodním dnem studenstva. V roce 1989 to mělo být kulatých 50 let od těchto událostí. Opoziční kruhy tak připravovaly pokojnou demonstraci, do níž zapojili organizaci SSM. Pokojná demonstrace však byla v podvečerních hodinách 17. 11. na Národní třídě v Praze brutálně rozehnána. To vyvolalo širokou odezvu, do níž se již stále silněji a masověji zapojovala široká veřejnost. Již 18. 11. se v Realistickém divadle v Praze sešli studenti pražských vysokých škol, herci a představitelé kulturní obce, kteří se dohodli na týdenní protestní stávce a současně vyhlásili na 27. 11. dvouhodinovou generální stávku. V neděli 19. 11. bylo v divadle Činoherní klub ustanoveno Občanské fórum. 26. 11. začala jednání mezi Občanským fórem vedeným Václavem Havlem a předsedou vlády Ladislavem Adamcem. 28. 11. předložila Ladislavovi Adamcovi delegace Občanského fóra a sdružení Verejnosť proti nasiliu, slovenské obdoby Občanského fóra, požadavky. O den později je komunistické vedení prakticky přijalo. 4. 12. 1989 byly otevřeny hranice. V průběhu prosince byla ukončena jednání o nové vládě, ústavních změnách atd. Konec komunistického režimu stvrdila volba nového prezidenta Československa, jímž byl 28. 12. 1989 zvolen Václav Havel. Více než 41 let trvající vláda komunistického režimu skončila.
Němci s perzekucemi českého obyvatelstva neotáleli. Ihned 15. 3. 1939 byla gestapem spuštěna akce Gitter, v jejímž rámci docházelo k zatýkání potencionálně nebezpečných Čechů. Snímek tajně pořízený v Dobříši.
K prvnímu výročí mnichovského diktátu vyzvaly české odbojové organizace k bojkotu městské dopravy a protektorátního tisku. Náklad tisku klesl 29. 9. 1939 o 50 % a ulice větších měst zaplnily zástupy pěších, zatímco kupříkladu tramvaje zely prázdnotou.
Jan Opletal, student medicíny, se zúčastnil bouřlivých demonstrací 28. 10. 1939 dávajících nejen německé okupační správě, ale také světu najevo český odpor proti násilnému konci samostatného českého státu. Německé pořádkové síly zastřelily pekařského dělníka Václava Sedláčka, ve večerních hodinách byl postřelen Opletal, který svým zraněním podlehl 11. 11.
Pohřeb Jana Opletala 15. 11. 1939. Další vlna protiněmeckých demonstrací, v nichž již byli zastoupeni především studenti, byla okupanty promptně využita k uzavření všech českých vysokých škol.
V reakci na masívní veřejné nepokoje z konce října a počátku listopadu 1939, v jejichž závěru sehrávali hlavní roli již především čeští vysokoškolští studenti, zavřela německá okupační správa 17. 11. 1939 všechny české vysoké školy, 1 200 studentů bylo zatčeno a 9 bez soudu popraveno. Datum 17. 11. se tak právě na památku českých studentů stalo Mezinárodním dnem studenstva. Nikoliv náhodně si při nastávajícím 50letém výročí vybrali toto datum v roce 1989 studenti v Praze.
Rozbuškou tzv. Sametové revoluce se stal tvrdý zákrok pohotovostního pluku ministerstva vnitra proti studentům na Národní třídě 17. 11. 1989.
Jednou z ikon sametové revoluce se stal Václav Havel, pozdější poslední prezident ČSSR, první a poslední prezident ČSFR a první prezident České republiky.
Krnov patřil k menším centrům, kde Sametová revoluce propukla, ač pochopitelně s mírným zpožděním za Prahou. Počátkem byla demonstrace z večera 26. 11. 1989 před městským divadlem (tehdy divadlo Julia Fučíka), kde se sešlo na 5 000 Krnovanů.
