Dne 14. 3. 1863 se v Lipníku nad Bečvou narodil Richard Kulka. Po absolvování gymnázia v Přerově vystudoval právo ve Vídni, v níž se později trvale usadil jako právník. Již za vysokoškolských studií se začal zajímat o archeologii a brzy se stal spolupracovníkem Naturhistorisches Museum ve Vídni. Jeho zájmem však nebyla archeologie Přerovska či Vídně, ale rakouského Slezska. Proč právě této oblasti není známo (možná proto, že dle některých podkladů v Krnově trávil část svého dospívání a měla by zde být pochována jeho matka), již v roce 1886 a 1887 prováděl jako kustod zmíněného vídeňského muzea vykopávky v Holasovicích, v roce 1888 v Úvalně a kolem roku 1890 v Opavě-Kateřinkách. Všechny tyto lokality jsou a byly již v 19. století známé jako velmi bohatá naleziště zejména z pravěkých dob.

Na sklonku 19. a počátkem 20. století soustavně sledoval a publikoval archeologické nálezy z Opavska a Krnovska. O svatodušních svátcích roku 1903 pořádala Anthropologische Gesellschaft ve Vídni zájezd do Opavy, a na Kulkův popud navštívili účastníci také Holasovice, Úvalno a Krnov. Na známém žárovém pohřebišti lidu popelnicových polí v lokalitě Červeného dvora u Úvalna dokonce uskutečnili společný výkop. Po vzniku ČSR se Kulka o území čs. Slezska přestával zajímat. Zemřel ve Vídni 7. 12. 1931. Ačkoliv velká část jeho nálezů je uložena ve Vídni, zůstal navždy spolu s J. Kargerem zakladatelem moderní archeologie na Opavsku a Krnovsku. 

Schelenburg-Carl Padiaur Poměrně schematický plán zříceniny hradu Cvilín (něm. Lobenstein, později též Schellenburg) v roce 1888 dle Carla Padiaura. Zřícenina a její okolí patří, nikterak překvapivě, k poměrně bohatým archeologickým lokalitám, přestože zde soustavný moderní archeologický výzkum nebyl prováděn, vyjma prací v 30. letech 20. století. (Ze sbírek MIKS – Městského muzea v Krnově)

Pravěké sídliště na Šelenburku, jak jej zachytil Heinrich Kinzer. (Ze sbírek MIKS – Městského muzea v Krnově)