Ottovy Čechy. Obraz země v letech 1883–1908

Vstupné 50/30 Kč, snížené vstupné platí pro děti, studenty a seniory nad 65 let  

Při nákupu vstupenek lze uplatnit Městskou kartu Krnov

otevřeno denně mimo pondělí od 9.00 do 17.00 hod.  

Unikátní možnost seznámit se s krajinou Čech na přelomu 19. a 20. století budou mít v únoru a březnu návštěvníci našeho muzea. Pracovníci Vědecké knihovny v Olomouci připravili výstavu Ottovy Čechy. Obraz země v letech 1883–1908, která představuje monumentální cyklus vydávaný Janem Ottou za účasti předních literátů a výtvarníků své doby.

Jan Otto (1844-1916) byl nejvýznamnějším českým nakladatelem své doby. Jeho produkce byla charakteristická svým širokým zaměřením, díky kterému dokázal oslovit nejširší lidové vrstvy, stejně jako učence a intelektuály. Souborné dílo Čechy. Společnou prací spisovatelův a umělců českých tvořilo patnáct svazků velkého formátu s více než čtyřmi tisíci vyobrazeními, které popisují zemi a lid dle jednotlivých krajů. Cílem edice vydávané více než dvacet let bylo podat obraz české vlasti a jejích přírodních i lidových krás. O textové pasáže se postarali přední autoři, úvodní báseň k cyklu napsal Jaroslav Vrchlický, hlavním redaktorem se v průběhu vydávání stal Alois Jirásek, přispívali také Eliška Krásnohorská, Adolf Heyduk, Jakub Arbes a řada dalších významných literátů. Z celé plejády malířů se o estetické vyznění díla nejvíce zasloužili bratři Liebscherové, mezi autory ale najdeme také Mikoláše Alše. „České země ve druhé polovině 19. století prožívaly nebývalý hospodářský, společenský i kulturní rozkvět. V oblasti literatury vycházela zásadní beletristická i populárně naučná díla. Mimořádné oblíbené byly práce vlastivědné a historicko-vlastivědné a Ottovy Čechy jsou jedním z vrcholných produktů této doby“, říká spoluautorka výstavy Petra Kubíčková.

Autory výstavy jsou historici Vědecké knihovny v Olomouci Petra Kubíčková a Lubomír Novotný, které v první řadě zajímalo, jak doboví autoři vnímali krajinu kolem sebe. „Sledovali jsme, zda při líčení krás a pamětihodností země převažoval pohled historika, romantického tuláka, bojovníka za národní věc či přírodovědce a co bylo pro tehdejší autory nejdůležitější. Faktem je, že k zadání nepřistupovali vědecky, spíše chtěli čtenáře zaujmout prostřednictvím putování po kraji, líčením přírodních poměrů, méně již obyvatel či stavebně-historických památek. Průvodní texty se nezabývají etnografickými poměry a tíživou politickou současností, nesou se ve vlasteneckém, poetickém duchu a přitom je zcela nepodstatné, zda v daném zeměpisném území žije více Čechů či Němců”, doplňuje druhý z autorské dvojice Lubomír Novotný.  

Hlavním výstupem práce obou historiků je vedle výstavy především publikace Ottovy Čechy. Obraz země v letech 1883–1908, která podrobně představuje Ottův cyklus i okolnosti jeho vzniku, a především přináší výběr přibližně čtyř stovek půvabných a atraktivních ilustrací většiny významných míst Čech.