*09.12.1913 – 23.03.1966
Dne 9. 12. 1913 se v obci Mniší v okrese Nový Jičín narodil Bohuslav Kubalec. Jeho otec byl dělníkem v kopřivnické firmě Tatra a padl v I. světové válce. Tragická smrt otce měla na životní osudy malého Bohuslava nepříznivý vliv. Absolvoval pět let základní školní docházky v obci Mniší a osm let studoval na reálném gymnáziu v Příboře. Po úspěšném absolvování se přihlásil na právnickou fakultu Univerzity Karlovy, z finančních důvodů však studium předčasně ukončil. Externě tak vystudoval učitelský ústav v Příboře, kde studium po roce zakončil maturitou, a dal se na učitelskou dráhu.
V roce 1935 nastoupil na své první učitelské působiště, na římskokatolickou lidovou školu v Mutném na Oravě. Odtud ale již v roce 1936 přešel na Hlučínsko do Bolatic a Ludgeřovic. Učitelé patřili v té době k osobám společensky značně exponovaným, což platilo o to více, oč bylo dotyčné sídlo menší. A Kubalec rozhodně nepředstavoval výjimku. Na Hlučínsku se zapojil do činnosti župní hasičské jednoty hlučínské a na valné hromadě 28. 2. 1937 byl zvolen jejím vzdělavatelem a kronikářem. Někdy v těchto letech uzavřel sňatek s Marií Kocurovou z Ludgeřovic, naplnění v podobě potomků jejich manželství však bohužel nedošlo.
V září roku 1938 byl mobilizován a ve vojenské službě zůstal až do dubna 1939. Na Hlučínsko se poté již nemohl vrátit, 15. 4. 1939 byl tedy ustanoven čekatelem a obecné škole ve Slezské Ostravě – Zárubku a 1. 9. 1939 se tam stal třídním učitelem. V září 1940 byl přeložen na chlapeckou měšťanskou školu ve Slezské Ostravě – Baranovci. V roce 1942, snad v souvislosti s rozsáhlým zatýkáním gestapa mezi učiteli na škole v Radvanicích, přešel na tuto školu. Složil zkoušky z oborů český jazyk, dějepis a zeměpis, a tyto předměty posléze také vyučoval. Později získal aprobaci i pro výuku německého jazyka.
Po osvobození v květnu 1945 se stal ředitelem měšťanské školy v Hati na Hlučínsku, která byla trojtřídní a měla tři pobočky pro Hať, Šilheřovice a Darkovice. Tou dobou se začínal rovněž zajímat o veřejné dění, což jej přivedlo do politiky a ve volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Národního shromáždění. Dne 31. 7. 1946 se stal členem Zemského národního výboru – expozitury v Ostravě, v témže roce také místopředsedou okresní správní komise v Hlučíně. Při reorganizaci okresní správní komise na okresní národní výbor byl 11. 9. 1947 zvolen předsedou, zároveň měl na starosti referáty organizační, samosprávy, personální, školství, osvěty a kultovních záležitostí. Ve svých funkcích se velmi zasazoval o objektivní posouzení role hlučínského obyvatelstva v letech 1938 – 1945, nejednou kvůli tomu osobně intervenoval u ministra Jana Masaryka. Podobným tématům se pochopitelně věnoval i jako předseda ONV, snažil se dořešit otázku státního občanství pro obyvatele Hlučínska, potrestání usvědčených kolaborantů a zrádců, dokončení repatriace, rozvoj školství aj. Mnoho však vykonat nestihl, již 26. 2. 1948 byl na základě doporučení okresního akčního výboru odvolán ze všech funkcí. Na rok byl odklizen na různá zapadlá učitelská místa, až jej osud a vůle strany přivedly v roce 1949 do Krnova.
Zde působil jako učitel na ZŠ Dvořákův okruh, později na ZŠ Smetanův okruh, posléze začal učit také na pedagogické škole. Díky svým pedagogickým schopnostem se stal vedoucím okresního pedagogického střediska a tuto funkci vykonával až do roku 1960. V roce 1957 začal působit v redakční radě vlastivědného časopisu Krnovsko, v němž publikoval 27 článků s vlastivědnou, zeměpisnou a obecně výchovnou tematikou. Když byl roku 1960 zrušen Krnovský okres a Krnovsko připojeno k Bruntálsku, stal se členem redakční rady časopisu Bruntálsko, kde pokračoval ve své osvětové činnosti zveřejněním dalších článků. Od roku 1960 byl také zástupcem ředitele na střední zdravotnické škole v Krnově, současně zahájil dálkové studium na Vysoké škole ekonomické v Praze, obor ekonomika práce. Studium v roce 1965 ukončil diplomovou prací Kvalitativní a kvantitativní změny výrobních sil v krnovské oblasti po druhé světové válce. Obhajoby práce a jejího vydání se však již nedožil – 23. 3. 1966 podlehl těžké nemoci.
Krnovsko-obálka: Bohuslav Kubalec publikoval především v časopise Krnovsko. Vedle historicko-populárních témat přeložil a literárně zpracoval pro školní mládež také krnovské pověsti. Ty publikoval pod pseudonymem Petr Hrab, jako v případě tohoto čísla Krnovska.
