Že v roce 1872 dospěla do Krnova železnice, která mu tak zajistila to tehdy nejmodernější dopravní spojení se světem, jakého bylo možné na pevnině dosáhnout, ví snad i děti základní školy. Méně se již ví, že tou dobou v Krnově krátce působil český vynálezce František Křižík, který během svého nedlouhého působení v Krnově dokonce stihl zkonstruovat nové železniční návěstidlo. Když se později výrazněji proslavil svými dalšími vynálezy, v Krnově již nebydlel.

František Křižík (Světozor. 1884-1885, roč. 19, č. 12, s. 188.)

František Křižík se narodil 8. 7. 1847 do obuvnické rodiny v Plánici u Klatov. Po absolvování hlavní školy v Klatovech pokračoval ve středoškolských studiích v Praze. Zde také našel své první zaměstnání v pražské hodinářské dílně Holub a Kaufmann vyrábějící zároveň signalizační zařízení pro železnici. Když se firma spojila s jinou, odešel k Severní dráze Ferdinandově spojující Vídeň a Krakov. Tu se přesvědčil, že by své schopnosti mohl uplatnit při dokončování Moravsko-slezské ústřední dráhy (německy k.k. privilegierte Mährisch-Schlesische Centralbahn, zkratka MSCB) z Olomouce do Krnova a Opavy. Vídeňské ředitelství jej tak 28. 7. 1872 přidělilo do Krnova. Křižík získal roční plat 700 zlatých, byt a 2 zlaté denní diety. Když přišel do Krnova, nebyla trať ještě v provozu. Vídeňská firma Bela Egger zde instalovala telegrafní a návěstní zařízení. Na práce do Krnova přijížděl dohlížet sám majitel firmy, a ten při jedné z návštěv údajně podnítil Křižíka, aby zkonstruoval nový typ vzdálenostního návěstidla, které by bylo ovládáno elektricky. Dosavadní návěstidla byla mechanická a v chodu byla udržována závažím, které muselo být železničním zaměstnancem opakovaně vytahováno nahoru. To byla důležitá a zodpovědná práce, opomenutí mohlo snadno způsobit železniční neštěstí. Křižík umístil poháněcí zařízení do železného sloupu vysokého 3 metry, na jehož dně bylo umístěno zařízení, otáčející terč návěstidla do polohy „zakázaná jízda“ po dosednutí závaží. Zároveň elektrickým zvonkem přivolalo zaměstnance železnice.

Nákres elektrického návěstidla z patentové žádosti (KOHLFÜRST, Ludwig. Elektrisches Distanzsignal: Patent Křižik. Augsburg: J.G. Cotta, 1876, příloha.)

Byl to nemalý pokrok, který výrazně zvýšil bezpečnost železničního provozu. František Křižík se coby už téměř 26letý stihl za pobytu v Krnově oženit s Pavlínou Šulikovou, a přestože se mu v Krnově skýtala slibná kariéra, jeho mladá žena jej údajně přesvědčila, aby odešli do Plzně. V cizím a německém Krnově se ji prý nelíbilo. V Plzni se každopádně Křižíkovi naskytly ještě lepší podmínky, které beze zbytku využil.

Pamětní deska na budově SOŠ dopravy a cestovního ruchu na Revoluční ulici